"Bysme se zase dneska mohli pohádat," povídá rozverným hlasem ještěrka.
"Jako třeba o věcech, o kterých se lidi běžně hádají?"
"Hm. A o čem se tak hádají?"
"Třeba o zvedání záchodového prkýnka."
"To říkáš špatně. To je, že ho nedávají zpátky dolů."
"Nebo třeba, že doma neuklízím."
"...
"Nebo, že vymačkávají pastu od prostředka."
"Cože? A jak jinak ji mám vymačkávat než od prostředka?" Ve skutečnosti ji ještěrka vymačkává od konce — ale od toho u uzávěru.
"No od konce. Ženy to tak dělají."
"Já myslím, že ženy mačkají pastu od konce, až když v ní skoro nic není."

Chvilka zamyšlení.

"O takových věcech se asi moc nepohádáme."

A přesto mi ještěrka nevěří, že vymačkávání pasty od prostředka je typické téma hádek mezi muži a ženami... 

neznam nikoho, komu by se na toto tema podarilo pohadat ... to bude nejaky mytus ;-)

my jsme s k tématu vymačkávání pasty taky za ty 3 roky nedostali...?!
Asi proto, že máme každej svojí a tak to tomu druhýmu může bejt jedno...
a přijde mi, že o takovouhle číčovinu se může hádat jedině nějakej pedant, háklivej na místa věcí, nesmí být ani o cm jinde...
my se třeba poslední dobou hádáme, co budeme vařit, najít jídlo, který On jí a já jsem schopná uvařit je někdy docela boj, občas i končící větou \"já nic vařit nebudu a je to!\" :)

Znám páry, co se hádají o způsob mytí nádobí nebo servírování salátu...

to my se nehádáme, protože se skoro nevidíme... ba ne, pamatuju si, že kdysi jsem byla na jednoho tak alergická, že mi už vadilo i to, jakým způsobem si na chleba maže máslo - hádání se o malichernostech vypovídá o tom, v jaký fázi (krize) se vztah nachází, o ničem jiném to není... to jsem se zas rozkecala...

a k prkýnku - proč bych se měla hádat, že on ho nedává dolů, když já ho nedávám nahoru? On ho má (dejme tomu) mít nahoře, já dole.. tak buď si ho zvedne nebo já si ho položím, nevidím v tom rozdíl ;-)