kocicka.net fanda zwíře old zwíře
zwíře

31.05.2007

Co jsem to

Na Meziplotech zcela cíleně potkáváme nejprve Smillu a později i Mechana . Je to už nějaký pátek, ale některé lidi potkávám rád na stejných místech. Nejprve Bratři Orffové milí a relativně decentní, po nich Bruno Ferrari s kouzelnou stylizaci. Jak říkaly holky "postavit si image na slizu, to chce pořádné koule" (možná jenom odvahu). Jak později potvrdila Intelektuálka, kterou jsme tam nečekaně potkali i s EMO, jejím o pár let mladším přítelem, stylizace je dovedena až k černému kabrioletu se zrcadly, ve kterém jedině přijme novináře.

Wohnout stále nedokážu plně zkousnout. Možmá málo hulím, ale na mě to sice má akordy, ale koule tomu prostě chybí. Xaviho vidím naživo poprvé a špatný zážitek to není — tedy na živo je to pěkné, z desky to moc nefunguje. Jednou za rok Xaviho vidět je dobré, ale častěji to musí nudit (ale možná se pletu).

Když jsme u té Intelektuálky, posledně se mi povedlo konečně prolomit její vlnu nepřátelství. Po divadle jsme šli ve čtyřech na večeři. Ani já ani Dvířka vlastně nevíme proč, osobně mám tip, že to způsobil EMO, který má pocit, že by měl poznat Intelektuálčiny kamarády. Atmosféra na začátku by se snad dala i krájet a neuvěřitelné dusno, které I. vytvářela, je už tradičně slušné. Ale po chvíli se mi podařilo nadhodit téma, které ji zaujalo, takže myslím, že nyní jsem ve stavu, kdy mě sice nebere jako kamaráda, ale už nejsem v kategorii nepřítel. I když nevím, jestli je o co stát. Je to jako přátelství s jedovatým hadem — taky vás může kdykoli kousnout...

V pondělí jsem se pokoušel odchytit U:fona, tedy Marka Sláčíka nebo alespoň někoho jiného informovaného, ale nepovedlo se. Tak alespoň potvrdil, že "datové modemy jsou v letadle, budou tady do týdne, maximálně čtrnácti dnů", ale kdo ví, jak to bude. Vlastně je to jedno, U:fon žádnou zásadní změnu mezi poskytovateli internetu nepřináší, jako doplňkové řešení k domácímu připojení (třeba na cesty) si ho nikdo rozumný nepořídí, takže je to čistě profesionální zájem, jak jim to bude fungovat. Každopádně by se mělo hlavně přestat s těmi nesmyslnými grafy, protože své "teoretické" rychlosti ani teoreticky dosáhnout nemůže!

Na rozdíl od Anjina nechodím do Botanicu pravidelně a cíleně, ale zadání znělo najít slušný podnik na trase C, nejlépe kolem Budějovické a Botanic byl jediný, který mě napadnul (samozřejmě pohledem na mapu se zapnutou funkcí vyhledat restauraci). Původně jsem se koukal na slávky se zeleninou a zapečené s mozarelou, ale nakonec jsme zvolili menu na půl — zeleninový krém s kuřetem a marinovaná kuřecí křídla. Za ty dávám čtyři z pěti, vedou stále křídla ve Westu. V milé společnosti jsme proprali všechno, ale i tak jsem se těšil domů.

Když přišla nabídka zúčastnit se komentované prohlídky výstavy Hrubý domácí produkt , neváhali jsme s Dvířkou ani chvíli. Naše (tedy opět i moje) macešské Skleněné peklo je jakýmsi sponzorem nebo partnerem nebo čím vším to výstavy. Kurátor Krištof Kintera nás poměrně svižně a informativně hodnotně provedl výstavou a vysvětlil úskalí moderního umění (hlavní je nápad, provedení je na druhém místě). Výběr je proveden velice vtipně a až na pár exponátů se mi výstava moc líbila. BTW uprostřed jedné místnosti je "privátní salónek pro Petra Kellnera", který jediný má od něj klíč. Pokud jdete ve dvou, máte šanci se podívat dovnitř a zjistíte jako my, co tam je.

(Ostatní kecy) 31. května 2007, 16:05, Komentáře (2)

27.05.2007

Málem jsem brečel

Přes léto se rodinné obědy mění na rodinné oběti. Spousta těžkého jídla, alkoholu a zákusků. Potravinová krize 50. a 60. let dorazila i do Prahy, takže jednou za čas jsou naše žaludky vystavovány útoku nepřátelských bakterií a nadbytečných kilodžaulů. Ve čtvrtinovém provedení by to bylo příjemné, takto jsme rádi, že se odkulíme do parku na deku.

Slehnutí jídla před večerním představením není velké, ale nemůžeme si vybírat. Navíc si musíme zavolat taxík, protože moc času už nemáme. Zpětně viděno, je dobře, že jsme to stihli.

Na Dobře placenou procházku jsme se dostali s velkým štěstím a samozřejmě na přístavky. Klienti a zaměstnanci KB kupodivu působili lepším dojmem než obvyklé maloměšťácké publikum.

Po spoustě kontroverzních názorů na Procházku jsem se na představení vážně těšil. A spíše jsem očekával, že to bude dobré.

Po začátku trvalo asi pět vteřin, než jsem byl vtažený do děje a představení moji pozornost udrželo až do konce. Skvěle stylizovaná scéna do stylu 60. let, naprosto účelné rozmístění a dokonalé kostýmy umocňovaly celkový dojem.

Naprosto neuvěřitelné jsou sbory, které jsou velice kontaktní a začínají, když to nečekáte, a vynořují se tam, kde je nečekáte.

Co v českých podmínkách překvapí nejvíc je absolutní profesionalita. Lepší muzikál jsem v tady ještě neviděl. Jediné, s čím můžu srovnávat, je muzikálová produkce v londýnském West Endu. Skvělé herecké i pěvecké výkony, to se tady opravdu nevidí. Navíc podpořené skvělými tanečními čísly a celkovým hereckým výkonem.

Miloš Forman se svými syny zkrátka připravili skvělou podívanou. Kdyby se nehrálo jenom občas a kdyby nebylo pořád vyprodáno, všem bych toto představení doporučil. Takhle nezbývá než doufat, že budou hrát déle. Rozhodně by toto představení mělo být povinné pro všechny zdejší muzikálové tvůrce. Pokud by dostali depresi, že Suchý se Šlitrem všechno už rekli za ně a mnohem lépe, bylo by jenom dobře.

(Kulturní ozdravovna) 27. května 2007, 12:54, Komentáře (6)

23.05.2007

Nedělejte tajnosti

Dvě ženy sedí na pohovce a baví se o nevěře jako o něčem naprosto přirozeném. "Neměla ses na něj vázat, milence si přece pořizuješ, aby ti to udělalo dobře. A ne nějakého, který si musí něco léčit." Obě působí jako v amatérském divadle a já už mám nějakou dobu pocit, že jsem si spletl představení. Ještě chvíli to jde podobně a dialogy, které mají působit civilně, drhnou jako neseřízená spojka. Ošívám se a nevím.

Střih. Vlastně žádný není, ale film se najednou proměňuje, dialogy působí reálně, herci přesvědčivě. Stejný film, pouze pár scén dál. I kamera se zlepšuje, klišovité záběry (záběr na rozostřenou postavu v zrcadle se postupně zaostřuje a objevuje se strhaná hlavní hrdinka) mizí. Podobně původně banální příběh s klasickými podobenstvími (starý byt = štěstí, nový byt = problémy) konečně dostává nové podněty.

Vlastně se mi nový film Alice Nellis Tajnosti nakonec líbil, ale hodnotit pouze podle první půlky, byl by to rozhodně palec dolů.

(Kulturní ozdravovna) 23. května 2007, 23:57, Komentáře (12)

21.05.2007

A jaká byla?

Sobotní Putování slepého hada za pravdou v Ypsilonce předznamenalo další. Akorát ten had v neděli nebyl slepý, pouze docela mrštný a chtěl si zkrátit cestu přes mé nohy. Já se nezachoval chladně "jako chlap", hlavně proto, že jsem vůbec netušil, co se mě to dotýká. Dnes už vím, že to byla užovka, zřejmě obojková.

Tu jsme potkali při krátkém poledním pikniku, který jsme si udělali jako náhradu, že jsme nemohli na výlet. Zbraslav jsme vybrali jednoduše tak, že nám tam jel vlak a platila v něm pražská tramvajenka.

Na místě jsme diskutovali, zda jde pro termín "bathwater" použít český překlad "hrušková voda" ("jak známo, americký čaj je slabý jako hrušková voda"), přičemž jsem zjistil, že tento termín pro slabou kávu se v Čechách zřejmě nepoužívá (podobně, jako tulení nemoc pro nefachčenkování). Naštěstí o "hruškové vodě" nemusím psát.

A sobotu jsme trávili bloumáním. Po celém týdnu jsme toho měli nějak plné zuby, že nebylo síly, která by nás přiměla k práci. Večerní Havelkův Slepý had byl zajímavé posunutí Ypsilonkovského stylu. Zdeněk Hořínek v roli 1/2 hada, divadelní historik a pedagog, byl pro znalé zajímavým úkazem, pro veřejnost asi bude dost zvláštním zjevem.

Potřeboval bych nějaký impuls k psaní. Momentálně mi to skřípe víc než dřív. Naštěstí v práci je to naopak, tak si toho užívám. Je to zvláštní, že většina blogů, které mám ve čtečce, poslední dobou nějak vyhnívá. Jako by nikdo nedokázal zachytit formu. Buď píšou blbosti, aby něco publikovali, nebo radši nepíšou vůbec. Čest výjimkám, ale přesto.

Na aktivní vyhledávání nových blogů momentálně nemám žádnou chuť, tak ještě, že Dvířku baví jídelní blogy, které jsou zajímavé a vedené často až s profesionálním zaujetím. Dospěl jsem snad do stádia, kdy mě nezajímají cizí osudy? To asi ne. Možná nejsou dobří autoři a navíc jsem saturován jinou činností, takže méně důležité je zatlačováno do pozadí.

Dnes jsme byli na premiéře Hrocha. Z vyprávění jsem měl trochu pocit, že to představení bude úlet bez koncepce, ale Hroch překvapil. Myslím, že poměrně obtížnou látku (modernizované irské legendy, které jsou u nás hodně mimo kulturní kontext) zvládl bez patosu a amatérismu. Samozřejmě si neodpustil dva hloupé vtípky, kterými přivedl herce za hranice trapnosti a ještě je v tom nechal pořádně vyráchat. (Možná by bylo zajímavé vytvořit celou takovou hru, kde by se musel i divák cítit trapně. Jako když jsem se jako dítě díval na pořady pro děti, kde se děti chovali tak trapně, až mi z toho samotnému bylo trapně. Myslím, že Hroch má k tomutu žánru pěkně nakročeno.)

Po představení následoval tradiční raut, který bych rozmlasný IT caterignem hodnotil takovými 3 body z pěti, víno dokonce pouze 2,5 body (pokud bych nepoužil půlbodové členění, tak spíše dva body). Partneři se příliš nevycajchnovali (takže nemusím jmenovat).

Zvláštní, kdy se rozepíšu, tak to jde.

Pokud někoho zajímají technické novinky, budu je publikovat tady.

(Ostatní kecy) 21. května 2007, 22:55, Komentáře (4)

18.05.2007

Support forum

Pět dní, tři tiskovky, jedna schůzka jeden večířek a doma utahané zvírátko, které si toho na tento týden nabralo moc.

Večírek kostýmový. Ač jsme se báli, že budeme jediní (pirát a jeho milenka), nakonec bylo nemaskovaných minimum. Večírek narozeninový. A vydařený.

DPP nám připravil bojovou hru — dostaň se ráno z Nuslí na Smíchov za méně než hodinu. Řidiči nervózní, protože objížďka. Lidi v tramvaji nasraní, protože bezohlední lidi v autech. Husté. Dnes jsem to poprvé zvládnul asi za půl hodiny — s dvěma přestupy.

Včera jsem se vzteknul v Akcentu v Žesnkých domovech a zařekl se, že to byla moje poslední návštěva. Pokud můžete, Akcentu se vyhněte, protože momentálně je návštěva pouze pro lidi s pevnými nervy, navíc i v době oběda se tam kouří, nekuřáci mají vyhrazený diskriminační koutek. (Argument do diskuze — pokud jsou kuřáci bezohlední a kouří na veřejnosti, mělo by se kouření v restauracích úplně zakázat. Když nejsou soudní majitelé, musí přijít regulace. Podobné je to s roamingem — pokud konkurence mezi operátory nefunguje a je potřeba přijít s regulací.)

Příští týden Embax a speciální příloha, další týden Wales.

(Ostatní kecy) 18. května 2007, 11:48, Komentáře (12)

17.05.2007

Aby se něco dělo

India, oh India

(Kulturní ozdravovna) 17. května 2007, 15:54, Komentáře (0)

13.05.2007

Tří pády

a jedna odřená noha - třikrát na stejném místě

Na bruslích jsem stál jednou kdysi ještě jako malý parchant. Potom tuším jednou na gymplu. Obojí na ledních bruslích a ani v jednom případě nemůžu říct, že to byl nějak zvlášť velký úspěch. Rozhodně o tom hovoří to, že až do dnešního dne jsem na nich znovu nestál.

Dnes jsem se rozhodl zkusit štěstí na in-linech. Rozhodně jsem si nepředstavoval, že budu excelovat, pouze jsem chtěl vědět, zda by mě to případně mohlo bavit. A taky je pravda, že jsem to slíbil zkusit výměnou za něco, co se měla naučit nebo zkusit Dvířka, ale mezitím jsem úplně zapomněl, co to mělo být. Zůstal pouze pocit, že musím zkusit inlajny.

Chvíli po vydatné snídani jsme vyrazili a kolem půl jedné už jsem stál na modřanské stezce na půjčených bruslích. Byl to trochu zvláštní pocit, úplně jiný, než když máte na snowboardu zafixované obě nohy, ale celkem to šlo. Brusle sice nebyly žádný závodní speciál, ale úplně hrozné taky nebyly. Všechno šlo dobře až do chvíle, kdy jsem přestal ovládat nohy a místo zafixování a uklidnění třasu jsem začal máchat rukama, čímž jsem úplně ztratil stabilitu a spadnul. Poučen jsem aspoň nepadal dozadu, ale pád vzorový nebyl — to snad ani nejde. Nejhorší zachytily chrániče, ale lýtko chráněné nebylo, takže jsem přišel o pár chlupů a kousek kůže.

Když jsem spadnul podruhé a odřel si úplně stejné místo, už jsem si nadával docela hlasitě. Boty bruslí sice nebyly nejhorší, ale přesto jsem dostával křeč do chodidla a po čase bylo ovládání nohou stále těžší. Ale co, bylo to poprvé.

Abych to završil, úplně stejně jsem spadnul i potřetí a opět si odřel stejné místo na lýtku. Přesto jsem dojel až zpět do půjčovny a zaplatil půjčovné za téměř tři hodiny. Totálně zplaveného mě Dvířka dovedla do pizzerie v Podolí, kde jsem doplnil energii a byl schopen dorazit až domů.

Je mi jasné, že mě tenhle sport bude bavit, tak bych se měl podívat po vlastních bruslích, které si koupím. Zřejmě přeskočím kategorii levných modelů a koupím něco, kde budu mít jistotu pohybu a noha se v botě bude cítit příjemně. Tipy, na co si dát pozor a co naopak je vhodné, uvítám. Stejně tak tipy, kde nakoupit.

Doma mě pobavil inzerát na idnesu:

Slovníky na idnes, zaručená kvalita

A ještě kuchyňské martyrium. Máme rozpočty od Koryny (studio "to nejde, to je problém"), Libovického, Petera Maxe a Felicity Interier, ještě čekáme na Sykoru a zkusíme Hanáka pro tu srandu. Kažodpádně rozdíly v přístupu i ceně jsou výrazné. Vypadá to, že do týdne dvou už uděláme finální rozhodnutí. V případě zájmu sem můžu dát postřehy i cenové kalkulace.

(Ostatní kecy) 13. května 2007, 19:12, Komentáře (5)

12.05.2007

Jaký já jsem divák? Náročný

Kde je těch 86%? ptám se po shlédnutí Fontány . Zmatečné historické pozadí neodpovídající realitě bych filmu odpustil, protože film stejně nemá s realitou nic společného. Ale totálně předvídatelné scény, zbytečné hraní na "filozofické" poselstv. Prostě překombinované až na vizuální stránku, která navíc spíše zastírá chabost samotného příběhu. (Je zajímavé, kolik podobných filmů se poslední dobou točí. Doba jim hodně přeje a pozlátku načančaných filmů podléhají i "recenzenti". Ostatně tohle bylo dobře vidět u studentské poroty na divadelním festivalu, která vůbec netušila, co hodnotit.)

To po shlédnutí Kuchaře, zloděje, jeho manželky a jejího milence jsem byl zmaten a ptal se po poselství filmu. Ale když jsem viděl později Fontánu musím uznat, že Kuchař... je pro vývoj kinematografie a všechno ostatní mnohem přínosnější než deset Fontán. Fantastická vizuální stylizace, kdy oblečení manželky se mění podle scény, hypertrofované postavy a maximální soustředění na hlavní osu. Vše je naprosto v harmonii, takže divák je očekávaně zhnusen. (Taxidermie naopak zklamala, protože kromě sexuální perverze neměla co nabídnout.)

Konečné skóre jsme dnes zakončili na 90% Tristramu Shandym (dost cudný překlad originálního A Cock and Bull Story). Montypythonovská hříčka, která je "zkažena" pouze tím, že se točila podle skutečné knihy, o které se soudí, že je nezfilmovatelná. Autoři se k tomu postavili po svém a výsledkem je podle mého skvostná podívaná v britském střihu. Není to sice nic hlubokomyslného, takže na plný počet knoflíků to není, ale slušných 90% klidně. Potěšilo i vstupné 80 vočí ve Světozoru.

Den jsme zakončili na Kumštu tří Janů (debilní web, na který se nedá odkázat, tak špatné stránky si snad dělali sami). Je to podívaná, která nenáročného diváka pobaví a náročného neurazí, i když nic zvlášť nového nepřináší. Herecké výkony dobré až výborné, hra samotná má aspoň zajímavou trojpointu (nebo pouze dvojpointu?), která není moc předvídatelná. Zkrátka dobře udělané bulvární divadlo.

A příště už o ptácích a býcích.

(Kulturní ozdravovna) 12. května 2007, 23:28, Komentáře (3)

11.05.2007

Průzkum

Po delší době vzniká průzkum českých blogů. Dělá ho student žurnalistiky Pavel Kasík a pokud máte chvilku, můžete mu ho vyplnit. Formulář je tady.

(--nezařazeno--) 11. května 2007, 9:02, Komentáře (6)

7.05.2007

Zpátky v červeném

Do staronové práce jsem přišel málem se slavobránou. Místo školení (redakční systém si ještě pamatuju) jsem akorát poklábosil s lidma a kochal se rozpaky nováčků, když mě bývalí kolegové chodili zdravit — mě, který je tam brand new. Akorát to školení bezpečnosti práce musím absolvovat znovu, přitom minule jsem byl první, kdo udělal test a výsledky dal k dispozici všem.

První dobrá zpráva: nastupuji a do práce se jde až druhého.

Druhá dobrá zpráva, tentokrát od šéfky: v pondělí si vemte volno, dělejte případně doma nebo se domluvte na část úterý.

Já se mezitím bavím detektivkou, kterou mi poskytují dvě knihy. Stručnou historii grafického designu jsem si (spolu s dalšími knihami) objednal z Amazonu a je takovým úvodem do problematiky. Stačí se trochu začíst a celá historie se ukazuje jako skládanka, kterou jsem začal neočekávaně doplňovat z dalšího zdroje. Na Světu knihy jsem si pořídil Podoby moderního designu z produkce Slovartu (originál má obálku o několik tříd lepší, naštěstí aspoň vnitřnímu layoutu slováci neublížili, ale překlepů je hustě), která je dobrým doplňkem pro vytváření celkové skládačky, kterým je vývoj designu (hlavně grafického) za poslední století. (Takže beletrie se opět odkládá, to stihnout nejde...)

Kromě toho jsem zase plný energie věnovat se jiným projektům, které jsem během minulé práce zanedbával. S tím vlastně souvisí mé současné studium, jehož výsledkem má být úpadková typografie 60. a 70. let (úpadková typografie je moje oblíbené téma obecně).

Samozřejmě nečekám, že v práci vše půjde hladce. Určitě budou problémy a teprve později uvidím, kolik času mě to všechno bude stát. Ale už jenom to, že mě nikdo nebuzeruje, když přijdu o čtvrt hodiny později je pozitivní změna. A že záleží pouze na tom, jestli odevzdám svou práci včas a v dobré kvalitě a vše ostatní je vedlejší. Aspoň tak.

Aktualizace: Překlad Podob moderního designu je místy neuvěřitelně neumětelský — je vidět, že odborný korektor se orientuje maximálně v architektuře, ale grafika už mu tolik neříká a typografie je pro něj španělská vesnice. "Druh písma zobrazuje tři strohé, vyrovnané a hranaté fonty a sadu geometrických mimořádností" by mělo znamenat, že písmová rodina má tři geometricky netradiční řezy (fonty) a jeden řez symbolů. Problém je, že na obrázku bohužel je podobně pojmenované písmo (nikoli De Stijl, ale Destijl) od jiné písmolijny, takže nesedí tvůrce ani popisek. Drobnost — asi jako ukázat pyramidu v Louvru a napsat, že ji navrhnul Gočár.

(Ostatní kecy) 7. května 2007, 22:26, Komentáře (4)

5.05.2007

Polsko 2007 (5)

Dokončení...

(Cestování) 5. května 2007, 23:57, Komentáře (0)

Polsko 2007 (4)

Další díl pětidílného seriálu

(Cestování) 5. května 2007, 23:57, Komentáře (0)

Polsko 2007 (3)

Podlehl jsem a začal psát víc než jenom stručné poznámky z výletu, za což jsem byl odměněn slovy „no vidíš, že to de". Tak třeba to bude i pro čtenáře zábavnější.

(Cestování) 5. května 2007, 23:56, Komentáře (0)

1.05.2007

Poznámka na příští rok

Dávat rodičům k narozeninám něco jiného než víno nebo jiné víno je akorát plýtvání penězi.

(Výkřiky do větru) 1. května 2007, 23:50, Komentáře (2)

Polsko 2007 (2)

W Szczebrzeszynie chrąszcz brzmi w trzcinie i Szczebrzyszyn z tego słynie. Tedy přibližně "V Ščebřešinie chroušč břmi i Ščebřešin z tego svinie", abychom se přiblížili českým čtenářům.

Szczebrzeszyn

Známý polský jazykolam sice trvrdí, že v Szczebrzeszynie v rákosí je chroust, a proto je Szczebrzeszyn slavný, ale podle našich výzkumů tam žádný chroust není. Vesnice je to sice rozložitá, ale celá její rozložitost se rozkládá na kopci, takže žádný rybník, rákosí ani chroust tam být nemůže. Sorry.

(Cestování) 1. května 2007, 23:44, Komentáře (5)

Zpátky v červeném

 

na úvod

<$BlogMotto$>

 

O autorovi

 

----------

témata

Kulturní ozdravovna
Ostatní kecy
Fotoblog
Veršovánky
Links und rechts
Výkřiky do větru
Cestování
Z domu a bytu
Hloubení
Recepty

 

----------

žiju i jinak

www.flickr.com
This is a Flickr badge showing public photos from zwire. Make your own badge here.

zwire's Profile Page

[title]

 

četl jsem a čtu

 

----------

kudy kam

// adbar / anjin-san / bsk / draculka / džouns / edgar / e*v / e-rasi / gotcha / chinin / chloé / jmf / keny / léna / lia / liefhebber / maler / / mechanik / nau / paželv / smilla / (sf) / trittico / tworbo / vím kdo / vlna

// týna

// sonia

 

----------

archivy

srpen 2007
červenec 2007
červen 2007
květen 2007
duben 2007
březen 2007
únor 2007
leden 2007
prosinec 2006
listopad 2006
říjen 2006
září 2006
srpen 2006
červenec 2006
červen 2006
květen 2006
duben 2006
březen 2006
únor 2006
leden 2006
prosinec 2005
listopad 2005
říjen 2005
září 2005
srpen 2005
červenec 2005
červen 2005
květen 2005
duben 2005
březen 2005
únor 2005
leden 2005
prosinec 2004

 

----------

různé

vzkaz

mail

icq 15564746

hodnocení

rss

rss komentáře

Counter

[CNW:Counter]

bloguje.cz