kocicka.net fanda zwíře old zwíře
zwíře

29.06.2007

Tajemství ledového čaje

Jak udělat dobrý ledový čaj? Pokud ho necháte chladnout příliš dlouho, uvolní se v něm třísloviny a zhořkne.

(Recepty) 29. června 2007, 20:36, Komentáře (3)

28.06.2007

Bahama Mama maj

"Omlouvám se, že jsem se večer tak rychle rozloučil, cítil jsem, že už mám dost."
"To je v pořádku. To já měl taky dost, ale ještě jsem o tom v té chvíli nevěděl. Zjistil jsem to, až když jsem došel na pokoj."

Vlastně se není moc co divit. Tři skleničky šampíčka s lehkým předkrmečkem, potom salátík, houstičky vypadající jako čarodějův klobouk s maslíčkem, tři nebo čtyři skleničky bílého, stejčík se zeleninkou a asi dvě skleničky červeného vínka, lehká konverzace...

Nevím, koho po přesunu na hotel napadlo zajít ještě do baru, ale tenhle nápad měl kde kdo, zřejmě je to způsob komunikace. Zřejmě jsem měl pokračovat v něčem stejném (hm, čem) nebo si dát šláftruňk (co jiného v Deutschlandu), ale já zahlédl Bahama Mama a to jsem musel vyzkoušet. Teď již vím, že to za to nestojí, obyčejné sladké pití (grenadina, malibu, rum, pomerančová šťáva, ananasová šťáva) a příště si to odpustím. Ale kvůli Černé díře (až to nebude vyprodané, tak jděte) jsem to musel vyzkoušet. (Že by to správně mělo být s kávovým likérem?)

Střípky toho, jak nás vnímá zahraničí. Kanaďance se vybavil hokej, modelky (Karolina Kurkova) a Kundera (moc se divila, že ten pán nepíše česky). A samozřejmě byla v Praze, která je pro ní takový Disneyland — je to tak krásné, až to vypadá nereálně a že je to stvořené pouze pro turisty. Ruská novinářka z Prime-TASS mi doporučila Gorky's Zygotic Mynci a Moskvu, Filipínka ze své pozice pátého největšího národa tušila, že existujeme :)

Pracovní cesta do Německa se celkem vydařila, i když jsem neměl chvilku volnou pro sebe. Meidální člověk se ukázal jako dobrý společník se smyslem pro humor a slušným rozhoedem. "Vichřice nám na baráku odnela kus střechy a na zahradě poraila tfi tfesně. Dovedeš si představit s mou vadou, co to je za pohromu? Kdyby aspoň porazila dvě nebo čtyři."

Po dřívějším návratu domů na mě čekala zpráva, že se za čtvrt hodiny koná křest jedné zajímavé knihy, což nešlo pominout, a potom hned na unkolaudaci bytu Františka, který celý přenechává synovi s přítelkyní. Jo, někdo má štěstí, 3+kk v Dejvicích, to chce hodně velké a otevřené srdce. 

(Ostatní kecy) 28. června 2007, 1:02, Komentáře (0)

Košer vepřové

Košer vepřové se zřejmě povedlo vypěstovat v Hradci Králové. Jak jinak si vysvětlit, že raut po izraelském divadelním představení Requiem byl nejvepřovější v historii festivalu. Dokonce sýry člověk hledal jenom obtížně. Izraelskému velvyslanci to nevadilo, protože nejedl, ale ostatní Židé se moc netvářili ("oni budou ti, muslimové" jak si šeptaly uvaděčky).

Představení svou poetikou hodně staré, ale herecké výkony excelentní. Herci kromě dialogů ještě vyprávěli scénické poznámky a hlas vypravěče, přičemž přechod mezi obojím byl naprosto přirozený. Ale pro mě nuda.

Naopak Tajný deník Adriana Molea z Královehradeckého divadla Drak je naproto famózní, scénky pospojované akusticky zahraným výběrem Abby a Adrian ukázkově nesmělý začínající intelektuál. To je můj osud. Stejné divadlo letos nazkoušelo hu Carmen 20:07, o které jeden kolega říká, že je tam ta Carmen úplně celá. Má pravdu, ale zřejmě to je ta chyba. Prostě představení, které mě naprosto nevzrušovalo, ale má příjemných 50 minut bez přestávky.

Ale dost divadla, Hradec Králové je hlavně krásné město se spoustou nádherných modernistických domů, muzeem v pozdním Art Deco stylu a skvělou vodní elektrárnou. Navíc je na náměstí neuvěřitelná restaurace U knihomola, kde výborně a levně vaří. Škoda, že tam nemají i WiFi, kvůli kterému se musí do vedlejší kavárny. Doufám, že někdy bude čas město prozkoumat víc.

V neděli jsem odjel zpět domů, abych si stihl udělat pracovní pondělí a napsat asi milion článků (tři) a byl připravený na dvoudenní výlet do Deutschlandu.

It's only phone but I hate it!
I'm tired of the reading, abych si vypůjčil dvě (populární) skladby. Nesleduji zdaleka všechno, ale už teď jsem přesycen iPhonem. Ptáte se, co je to iPhone? To bych taky rád věděl.

Dodatek, na který jsem původně zapomněl: Hradec to nejsou pouze velká představení, ale také open air, kde je k vidění spousta zajímavých miniatur. Já viděl kus Červené čiapočky (dětem se moc líbila) a Dentální rapsodii (aneb Stomatologická revue) od pražského sdružení Ztracená existence. Ač amatéři, představení je hrané se zápalem, má spoustu dobrých nápadů a pobaví.

(Ostatní kecy) 28. června 2007, 0:52, Komentáře (4)

21.06.2007

Mediálně nabitý týden

Psát tento post včera, vypadalo by to jinak. To jsem si ještě vybavoval, co chci napsat. Takhle zkusím něco zaimprovizovat.

Rezignoval jsem. Pár měsíců jsem se snažil nepoužívat Symbicort, protože jsou to kortikoidy. Přežil jsem toho dost a čekal, kdy se budu moct zeptat alergologa, co místo toho. Návštěva se mi odložila na srpen a já už nemám sílu několikrát denně se zadýchávat a používat Berodual N.Je to tak omezující, že prostě to dál nešlo. Budit se v pět a muset použít Berodual, abych mohl spát dál. Takže zpět na Symbicortu — zajímavé, že po první dávce jsem se uklidnil do pár minut a celý den jsem byl v klidu. Fakt zajímavé. 

Tři dny strávené pokusem o odinstalaci bety Adobe CS3 mě naplňují skepsí. Windows mi ve spoustě věcí vyhovují víc než MacOS X, ale u příležitosti vydání Windows Vista přemýšlím, kde se stala v Redmondu chyba. Já tedy ještě Vistu nemám, ale docela vážně uvažuji, že si koupím nějaký macovský počítač a dám si na něj Windows jako druhý systém. Většina z mých čtenářů si to možná nedovede představit, co to ve skutečnosti znamená... 

Tři tiskovky za týden — rozpustná sračka v Paláci Aventin, která se vydávala za espresso. Jinak v zásadě nic zajímavého pro tento blog. Dnes večer příjemná akce na Novotného lávce překvapivá pro spoustu lidí, ale moc příjemná.

Dnes mi odjela Dvířka do Hradce na festival. Nic pěkného to není, ale v sobotu se za ní vypravím — příští týden se neuvidíme vůbec. Já mám svou práci a navíc jedu úterý středa do Norimberku. Takže šance se znovu vidět bude až v sobotu... 

Zítra zubař, uzávěrka a práce na další příloze. Kromě toho musím zajít na poštu udělat bugr, protože opět to vypadá, že zašantročili moji zásilku, a taky zajít do kuchyňského studia, odkud se už týden neozývají. 

A pokud to vyjde, brzy se přestěhuji na vlastní doménu. Kromě toho, že je nabídka dostatečně atraktivní, si chci sám rozhodovat, co si budu platit. Pro nové zájemce o blogování doporučuji v češtině spuštěný blogger.com.

(Ostatní kecy) 21. června 2007, 22:40, Komentáře (1)

17.06.2007

Květiny pro bagr

Divný týden. Poslední koncert Skřehule, na kterém lehce vykalený Fiksu zpíval jako bůh (to nemůžeš tak zpívat pokaždé, pičo?). Potom nějaké to divadlo (v pondělí mladých sedmnáct, ve čtvrtek otrocké Půldruhé hodiny zpoždění ve Švanďáku a v pátek Topol Na zábradlí, při kterém jsem usínal a nakonec jsme odešli v polovině). Ne, že bych se netěšil na víkend.

Ale nebylo nám moc dopřáno. V sobotu ráno detektivní pátrání po kočce Lysil, která odjela do Ostravy aniž počkala, jestli se její zvíře vrátí. Další story má význam zřejmě pouze pro držitele koček nebo jak se to říká. Pro ostatní půjde pro totálně nudný příběh bez zvláštního významu. Nebo také příběh Kterakt se Rozárka příčinou zlých lidí ztratila.

Vypátrat, že kočka ve druhém patře přelezla okapovou rýnou do druhé poloviny dvojdomku a nakonec skončila v cizí posteli bylo poměrně snadné. Dovolat se majitelů bytu bylo už trochu obtížnější, ale nakonec nám majitelka potvrdila, že kočka tam skutečně vešla, ale ji nenapadlo nic jiného, než ji hodit na zahradu. Inu kočka se do druhého patra dostane snadno...

Tím jsme pátrání uzavřeli a jeli domů s mezizastávkou v Pivovarském domě na borůvkové a višňové pivo a oběd. Doma dvě hodiny spánku a telefonát, že kočka byla spatřena. Před odjezdem se nám podařilo rozvěsit letáčky a ač jsme nedoufali, během chvilky jsme dostali dva(!) tipy.

Problém byl, že lidé volali majitelce do Ostravy, která nám to následně tlumočila. Po druhé oznámené stopě jsme vyrazili na druhou výpravu — z Nuslí do Dejvic na Pernikářku. Tentorkát taxíkem, což bylo ještě zpestřené tím, že začlo pršet. Nicméně stopa byla falešná (ještě mohla být vychladlá, což se ukázalo, že nebyla). 

Potom jsme jeli rovnou k Národnímu muzeu na Mamuty, což nás zklamalo hned několikrát. Zaprvé množství lidí (poučení pro příště, nemáme to zapotřebí, nemáme, nemáme — zvlášť, když máme muzea zdarma), zadruhé kvalitou výstavy, která je sice o něco lepší než průměrné výstavy u nás, ale žádná velká sláva to stejně není. Ale musím uznat, že pravěcí rytci byli docela machři.

Pokusy navštívtit další muzea a galerie jsme vzdali, protože délka front nás totálně odradila.  Místo toho jsme vyrazili na krátkou procházku zakončenou v Louvru , kde mají jahodové dny (a nekuřáckou sekci). Studená jahodová polévka s tvarohovými nočky je výborná a jahody marinované v medovém balsamicu se šlehaným mascarpone jsou opravdu famózní.

Dnešní nudný den, ve kteérm jsem četl Jonathana Strange, zkoušel na Mac OS X nainstalovat Internet Explorer 6 (částečně úspěšně) jsme zpestřili návštěvou vystoupení Něžný bagr.

Něžný bagr

Bohužel jsme nestihli dát avizo, protože tohle jedinečné představení opravdu stojí za to. Jde o milostný tanec člověka s bagrem na klasickou hudbu. Když vidíte, jak se tanečník mazlí s radlicí rypadla a jak jej naopak bagr něžně nabírá a téměř laská, přijde vám to až dojemné. Škoda, že tohle představení na Pražském Quadrienale už se nebude opakovat.

Další akce na Výtoni, kdy mladý umělec snímal zvuk vlaku, převáděl ho na MIDI a podle charakteru později moduloval Smetanovu Vltavu. Experimentálně dobré, pěkné zpestření oficiálního programu, ale jinak nic objevného. 

A doma zpráva, že Lysil se vrátila a kočku našla u sousedů na zahradě schovanou pod keřem, že ani na volání nevylezla. Inu městské kočky. Inu kočičí příběh — kdo nemá, nepochopí. 

(Ostatní kecy) 17. června 2007, 23:16, Komentáře (10)

14.06.2007

Kurva

je mi dobře

Na recenzi, blogrecenzi, jsem dostal knihu. První tři strany jsou fajn.

Koupil jsem "do rodiny" notebook. Pro někoho osobního přítele. Prostě MacBook .

Koukám na životy těch druhých a mě zajímá život můj.  Náš.

Po dlouhé době jsem se opil a je mi fajn. Příště až někdy časem, ale tohle bylo fajn.

Už dlouho mi konflikty nic pozitivního nepřinesly, tak se jim snažím vyhýbat.

Zjišťuji, že mě práce, Dvířka a pár dalších věcí plně naplňují.

V úterý jsem byl sám na bruslích. Bylo těžké rozhýbat bolavou kostru, dvakrát jsem málem spadl, ale ta euforie...

Spánek je fajn. Jdu spát. 

(Ostatní kecy) 14. června 2007, 0:51, Komentáře (2)

12.06.2007

Pro MaLera (a Liu)

Nuselský Pravěk je o několik tříd lepší než Smíchovský. Našemu listu to potvrdil nejmenovaný zdroj z UPC.

To jen pro příště, kam jít jíst :)

(Výkřiky do větru) 12. června 2007, 9:40, Komentáře (1)

10.06.2007

Pro aktivní kočky

První dva dny týdne jsem strávil ve Walesu. Tedy, trávil jsem je na rozhraní Anglie a Walesu. Zatímco Chester je ještě v Anglii, Wrexham už je ve Walesu, přitom jsou od sebe asi 10 mil. Bylo tam hezky, ochutnal jsem asi čtyři anglická piva (tedy XXXX jsem už měl předloni) a kromě toho vlastně nic. Pracovní cesta jak vyšitá. Místo benzíňáčků (tedy plyšáků z benzinových pump, které vozí dětem tatínci) jsem dovezl dvě marmelády a Lonely Planet Czech and Slovak Republics. Ideální, pokud chcete vědět, co si o vás myslí svět.

"Director Jan Svěrák and his screenwriting brother Zdeněk are among the biggest names of modern Czech cinema." ... "Czechs and Slovaks have a fondness for animal products that might generally fall under the 'miscellaneus' category. The adventurous shoud try kolínko (braised pork knuckles), a specialty, or drštková/držková (sliced tripe soup), which actually has a calamarilike texture."

Pak samozřejmě zkrácený čas na psaní vlastních článků, což kupodivu šlo skoro samo. Takže bych si měl vymýšlet rozsáhlejší projekty nebo začít něco nového. Ve skutečnosti asi udělám obojí, i když pocit nudy zrovna nemám.

V pátek se dokonce povedla uzávěrka tak, že jsem mohl vypadnout asi v pět (ne vždy se povede, ale tentokrát to šlo nějak samo), takže jsme vyrazili do Podolí, kde jsem ještě nikdy nebyl. Vlastně jsem v Praze byl jednou někde v moderním bazénu, pak jsem občas chodil do Ymky a jinak nic. Takže víceméně poprvé, hlavně poprvé po dlouhé době.  

V sobotu jsme pro změnu vyrazili k vodě. Nejblíž je Slávie, Hostivařská přehrada je větší kousek cesty, ale vyzkoušet se má všechno. Voda "přírodní", stánky lepší průměr a já jsem hlavně odpočíval. Na závěr jsme vyrazili na šlapadla, zhruba objeli celou přehradu a objevili velkou mrtvou rybu plavající bříškem nahoru (velká, tedy asi 70 cm dlouhá), která nikoho nevzrušovala. Před námi dokonce nějaký pán plaval asi metr od ní.

Z Hostivaře jsme jeli do Světozoru (doporučuji shlédnout intro), kde je obnovené vysílání Kinoautomatu: Člověk a jeho dům s moderátory (my chytli J. Poláška). Bylo to krásné retr se vstupy moderátorů, hlasováním a atmosférou 60. let. Radzúz Činčera je machr, některé postupy jsou živé dodnes. Cestou zpátky jsme diskutovali o Kuchaři Svatoplukovi, který Činčeru kopíroval v principu kinoautomatu — tvůrci dokázali vyřešit online hlasování v 80. letech v masovém měříku a bez mobilních telefonů.

Před Světozorem Crocodille, tedy Boulevard, což je pro mě momentálně No. 1 rychlé občerstvení. Na rozdíl od McD je to chutné, KFC jsem přejezený (stejně jím jenom Twister a stripsy) a Subway docela taky, i když ta mi vadí tak nejméně. Každopádně Boulevard je momentálně asi nejlepší. A neobsluhují tam rusky, které jsme odhalili jako příčinu úpadku Panerie — tedy možná na to jenom serou, ale i tak je to tam bída.

Dnes jsem si konečně koupil své první brusle (K2 Velocity Sport M), které mají kovové šasí a dobře mi seděly na noze (Rollerblade mi přišly jako přezkáče). Hned jsme je jeli vyzkoušet, ale předtím ještě Ikea (pár nepotřebných drobností) a badminton v hale, kde bylo 37 stupňů. Ve výsledku jsem dojel z Braníku na Zbraslav a zpátky a bohatě mi to stačilo. Ale brusle už mám, tak můžu jezdit i po práci.

A podle momentálního trendu: čerstvé brambůrky posypané bylinkami a polité trochou oleje, baby špenát pouze přelitý horkou vodou a scezený, cuketa osmažená na palmovém oleji a uzená mini mozzarella (už potřebovala dojíst). A solené máslo.

(Ostatní kecy) 10. června 2007, 23:09, Komentáře (5)

8.06.2007

Kolekce masových vrahů

a jiných bestií na vaše trička

(Výkřiky do větru) 8. června 2007, 23:51, Komentáře (1)

3.06.2007

Neuvěřitelně pokorný Traband

Milý Jardo,

dovoluji si tohle důvěrné oslovení, i když jsem tě vlastně viděl teprve poprvé. Není to žádná omluva, je to spíš přitěžující okolnost, ale snad pochopíš mé důvody, když si přečteš, co ti chci napsat.

Vaše desky mám moc rád, Traband považuji za jednu z nejlepších českých kapel. Neuvěřitelně invenční, vtipná a muzikantsky výborná. Zvláště hyjé! je geniální deska, kterou je velice obtížné překonat. A tebe považuji za básníka s krásnými obraty a vizuální fantazií.

Po prosakujících zvěstech, že jste začali hrát něco úplně jiného a většina stávajících fanoušků s tím má problém, jsem byl stejně klidný, protože jsem nečekal, že zrovna vy šlápnete vedle.

Poprvé jsem vás slyšel na festiválku Za vodou v Kralupech v prostoru klubovny, který připomínal undergroundové koncerty 80. let. Klidně přiznám, že jsem s vašimi novými skladbami měl trochu problém. Muzikantsky mi stále přišly výborné, nový styl mi přišel hodně jiný. Nechybělo mi ani tak "dechno", ale spíše epické texty, které jsem měl moc rác. Na druhou stranu byl koncert neuvěřitelně uvolněný a velmi přátelský. Skládání různých prvků, vrstvení zvuků na sebe, míchání lidové písně s elektronikou, používání netradičních nástrojů a kombinování zvuků, to vše bylo profesionální a přesné a vše sedělo do sebe.

Co mě ovšem dostalo byla pokora, s jakou jste nakonec zahráli přídavky. I když jste museli dobře cítit, že lidé mnohem lépe reagují na staré skladby, i když v trochu okleštěné úpravě, přesto jste profesionálně a bez hořkosti zahráli pár největších pecek

Když teď už potřetí poslouchám vaše nové CD Přítel člověka přijde mi krásně melancholické a naprosto úžasné. Postupně objevuji krásu jednotlivých skladeb, od úvodní Tak to mám rád přes Dej mi, Bože, dobrou ženu nebo Milovaný syn až k poslední V hořícím keři. Vlastně jsem nenašel vyloženě slabou skladbu.

Tak doufám, že už se za oslovení nezlobíš. Jo a doufám, že na křest do Akropole 6. 6. se mi podaří dorazit. A pokud se někomu váš nový styl nelíbí? Jen je nech, nemůžete stále hrát to samé. Někteří si zvyknou, jiní odpadnou, na druhou stranu najdete nové fanoušky.

Tohle jsem ti chěl napsat.

(Kulturní ozdravovna) 3. června 2007, 13:28, Komentáře (2)

Zpátky v červeném

 

na úvod

<$BlogMotto$>

 

O autorovi

 

----------

témata

Kulturní ozdravovna
Ostatní kecy
Fotoblog
Veršovánky
Links und rechts
Výkřiky do větru
Cestování
Z domu a bytu
Hloubení
Recepty

 

----------

žiju i jinak

www.flickr.com
This is a Flickr badge showing public photos from zwire. Make your own badge here.

zwire's Profile Page

[title]

 

četl jsem a čtu

 

----------

kudy kam

// adbar / anjin-san / bsk / draculka / džouns / edgar / e*v / e-rasi / gotcha / chinin / chloé / jmf / keny / léna / lia / liefhebber / maler / / mechanik / nau / paželv / smilla / (sf) / trittico / tworbo / vím kdo / vlna

// týna

// sonia

 

----------

archivy

srpen 2007
červenec 2007
červen 2007
květen 2007
duben 2007
březen 2007
únor 2007
leden 2007
prosinec 2006
listopad 2006
říjen 2006
září 2006
srpen 2006
červenec 2006
červen 2006
květen 2006
duben 2006
březen 2006
únor 2006
leden 2006
prosinec 2005
listopad 2005
říjen 2005
září 2005
srpen 2005
červenec 2005
červen 2005
květen 2005
duben 2005
březen 2005
únor 2005
leden 2005
prosinec 2004

 

----------

různé

vzkaz

mail

icq 15564746

hodnocení

rss

rss komentáře

Counter

[CNW:Counter]

bloguje.cz