kocicka.net fanda zwíře old zwíře
zwíře

30.10.2006

* * *

Jestliže na kterémkoliv místě nějakého díla středověké teologie zaměníte slovo Bůh slovem matematika, uchová si text docela dobrý smysl.
John D. Barrow: Teorie všeho

Jaký má smysl nahrazovat jedno slovo jiným? Třeba to dokazuje, že vědci ve středověku pátrali po smyslu věcí a matematika se pro ně stala náhradou boha, jinak by ho nedokázali přijmout. Ale výkladů může být víc...

(Výkřiky do větru) 30. října 2006, 20:49, Komentáře (3)

Paměť mého dědečka

Když jeden volný den věnujete práci, máte další den volný.

(Ostatní kecy) 30. října 2006, 20:31, Komentáře (2)

27.10.2006

Divadlo pro divadelníky

Zatímco grafická komunita je svět víceméně incestní, každý zná každého, každý každého komentuje a každý je v nějaké výběrové komisi, divadelníci jsou pouze svět sám pro sebe a kritici jsou od herců poměrně jasně oddělení. To však neznamená, že občas nedojde k bouři ve sklenici vody... Ano, byl jsem v divadle a ke všemu na premiéře.

(Kulturní ozdravovna) 27. října 2006, 20:05, Komentáře (8)

26.10.2006

Aby řeč nestála

Někdy mám pocit, že mi zkamenělo srdce.

Přitom na druhou stranu je mi docela fajn a v mém životě se dějí příjemné věci. V práci řešíme věci, které by spoustě lidí přišly banální, ale pokud se na ně díváme z různých stran, zjišťujeme krásu detailů. Po dlouhé době mám pocit, že se něco učím. Už taky bylo na čase, zatím jsem učil ostatní, teď se můžu naučit něco já.

Večery pokračují v tempu minulého týdne. Když jsem si v pondělí říkal, že půjdu včas domů, šli jsme s holkama z práce nakupovat ponožky a skončili v Jámě na večeři a pivu. "Kdybych si našla chlapa, nemohla bych svýma historkama bavit kamarádky." No to každopádně. 

Ráno v Dobrém ránu mluvil Velíšek, který zrovna vydal knihu, o Evropské unii. Kromě jiného zmiňoval starého Komenského (který byl na ženský, jak říkala dějepisářka), který říkal ve společném jednota, v různém tolerance a ve všem láska a pochopení. No to každopádně.

Skončím banální text a půjdu dělat část korektury a spát. Možná půjdu jenom spát.

(Ostatní kecy) 26. října 2006, 0:23, Komentáře (1)

22.10.2006

Medvěde?

Proč sedět doma...

(Fotoblog) 22. října 2006, 23:46, Komentáře (4)

20.10.2006

Love? Only a new relationship...

...with my new iMac.

pondělí: skoro celá láhev vína (krétské bílé), dva panáky
úterý: 4/6 láhve sluníčkového merlotu
středa: dvě láhve rulandského modrého ve dvou, trocha bezinkového vína
čtvrtek: 2x10+2xgranát, dva panáky
pátek: 2x14 + malé černé
tak a už! ale ve skutečnosti až na pondělí ani jedno pití nebylo z "žalu"

Ne, neutápím se v žalu. je mi dobře. jak byste mi to mohli věřit? Já byl vždycky divný.

Do práce mi došel nový iMac 20", Intel 2,16 GHz, 2GB paměti. Musím říct, že meky jsem instaloval kdysi v době Systemu 8 a 9 a to bývalo docela hloupé, hlavně časté přeinstalace (prosím, nekomentovat). Tigr mě potěšil snadnou instalací, možností relativně snadno přetáhnout nastavení z druhého kompu a vůbec. Sice líp se mi pracuje na Windows XP, ale i tak je to docela fajn. Ale třeba na notebooku bych si do představit dovedl.

Na rozlučkovou párty s lidmi z Mateřské školky jsem došel v osm do plné hospody, ale vůbec jsem nemohl najít nikoho známého. Nakonec jsem potkal Petra, který tam čekal sám. Postupně se začali trousit další, až jsme se ustálili na dvanácti kouscích. Kupodivu jsme ani všechno rezervované místo nepotřebovali...

Gazela mi donesla velkou plyšovou kočku. Velkou myslím o velikosti sedmiletého dítěte!

Spoustu detailů si můžete přečíst jinde, prostě to bylo fajn.

Na závěr jsem dostal doporučení do života "ona je moc milá, ale nemá štěstí na chlapy. A líbíš se jí." Prostě není nad kamarády a bývalé kolegy zvlášť.

(Ostatní kecy) 20. října 2006, 23:41, Komentáře (4)

19.10.2006

Pravda je uprostřed

Chtěla bys létat s ptáky v oblacích
plavat s rybama v řece
cítit půdu pod sebou
a ženu v sobě

Pravda je jak známo někde uprostřed. Chvíli trvalo na to přijít, ale je to osvobozující. Pokud byla nějaká hořkost, odšela někam daleko. Když jsem se dnes probudil, zjistil jsem, že mi projevy účasti už moc neříkají. Je to za mnou. Přesto všem děkuji za podporu, moc si toho vážím.

Já vím, že potřebuješ svobodu,
kterou ti teď nemůžu dát.
Časem třeba zjistíš, že to jde i jinak,
ale teď jsme tady a teď.

Ano, stále tě budu milovat. To není otázka závislosti, to je normální pocit — nic nevyžaduje na oplátku, pouze dává. Karen mi kdysi říkala, že je to snadné, někoho milovat, ale tak to není. To není věc snadnosti, to není věc zásluh.

Já vím, že teď potřebuješ vlastní život. Možná jsem s tím kdysi počítal, možná jsem si to nechtěl připustit, že k tomu dojde. Přišlo to, nic se s tím nedá dělat. Zpětně to celé vidím a dává to smysl. Možná jsem to tušil i dříve, ale stejně stejně mi to přijde v pořádku.

Tož tak.

A pak jdu na večeři (a víno) s Íf a vyslechnu si spoustu cizích problémů. Svým způsobem mě to uklidňuje a svým způsobem to tak bylo vždycky — když jsem potřeboval pomoc, pomáhal jsem jiným. A skrze řešení cizích problémů jsem si vyřešil ty své. Nebo mi ty mé přišli malicherné. Což je sice nevyřeší, ale hodně tomu pomůže. 

(Ostatní kecy) 19. října 2006, 0:59, Komentáře (4)

17.10.2006

Reality hack

Žil byl jeden bloger. A psal. Už nepíše, protože si jako spousta lidí myslí že si může naplánovat život. Že má patet na štěstí a když se přizpůsobí, bude mu dobře. I napsal svůj poslední post, u kterého jsme si s přáteli řekli, že tento člověk naplňuje heslo "mít nasráno v hlavě". Aby to dovršil, smazal svůj blog bez náhrady, přičemž mu nedošlo, že si ho může takto kdokoliv založit. Roj tomu říká převzetí cizí identity, já chtěl pouze glosovat situaci.

Aby toho nebylo málo, heslo bylo snadno uhádnutelné (ne, nebylo to heslo).

A aby bylo vtipu učiněno za dost, blog byl zrušen kvůli autorským právům. Bravo!

PS: Ty archivy blogu jsou zde.

(Links und rechts) 17. října 2006, 17:39, Komentáře (19)

16.10.2006

Elementary, dear Watson

Bylo to krásných deset měsíců. Hořkosladkých, ale to já rád. Rád višně, rád slivovici, rád věci, které nejsou jednoduché.

Říkám si, jestli uveřejnit neoficiální deníček od konce léta. Závadného na něm nebylo nic, ale stejně mi to nepřijde úplně fér...

Vlastně mě mrzí jenom několik věcí. Že mi ještěrka tak málo věřila a neřekla mi to rovnou. Možná bych byl radikálnější, možná bych pro to měl pochopení, ale takhle mi to přijde slabé. Vždycky jsme byli k sobě upřímní, ztráta důvěry je vždycky horší než cokoli jiného. Možná mě ta ztráta důvěry měla varovat. Možná.

Mrzí mě, že od expedice se ke mě chovala skoro hůř než ke kamarádovi. Mnohem líp se ke mě chovala, když u toho někdo byl. Nedostatek taktu, pochopení pro mé potřeby a zároveň vyžadování vlastních potřeb, to je něco, co člověka opravdu mrzí sere. Třeba se ke mě začne zase chovat jako ke kamarádovi, bylo by to docela fajn.

Asi bych měl psát příspěvky střízlivý, ale seru na to. Asi by ještěrka byla ráda, kdybych ji nenáviděl, bylo by to pro ni snadnější, ale proč? Zamilovala se do někoho jiného, to se stává. Jsem racionální, ano, to jsem já.

Takže pokud to někdo nepochopil, jsem sám.

Prosím zdržte se komenářů pod tímto i jinými příspěvky. Děkuji.

Opravdu se zdržte komenářů.

(Ostatní kecy) 16. října 2006, 23:45, Komentáře (4)

15.10.2006

Reklamy: gratulujeme

První tři reklamy se objevily postupně v automobilových časopisech. Poslední je sice fake, ale úžasný.

(Links und rechts) 15. října 2006, 22:07, Komentáře (0)

Tisková zpráva: nový vzhled stránek zwire.bloguje.cz

Společnost zwíře v tísni, provozovatel weblogu* zwíře oznámila 15. října 2006 redesign svých stránek. Je to největší změna od přechodu ze stránek zvířetník na stránky zwíře.

"Změnou jsme chtěli vyjádřit změnu chápání naší služby. Původní design už nevyhovoval dnešním dynamickým potřebám a drobné úpravy stávajícího by nic nevyřešily. Proto jsme přistoupili k úplnému redesignu," řekl zwíře, vedoucí ideolog stránek zwíře. "Pro změnu vzhledu jsme oslovili pana eříwz ze společnosti eříwz, se kterou máme dlouhodobě dobré zkušenosti."

Původní stránky svou barevností vyjadřovaly stabilitu, jistotu a bezpečí. Drobný rozpor vyjádřený krokodýlem měl znamenat, že majitel dokáže uzkázat i zuby," řekl k původnímu vzhledu stránek pan eříwz. "Ale toto pojetí už neodpovídá současnému stavu pana zwířete, proto mě oslovil, abych provedl změnu. Základním brífem bylo vyjádření dynamičnosti, energičnosti a chuti do života. Měl být moderní a přitom velice jednoduchý — nejlépe pouze základní funkce."

Návrh procházel poměrně bouřlivým vývojem, první verze byla hotová již v květnu. "Původní návrh byl ideově zajímavý, ovšem měl jsem k němu jisté výhrady. Po vzájemné dohodě s panem eříwzem jsme dospěli k názoru, že počkáme, až si udělá čas na další verzi," řekl pan zwíře. "Zároveň se původní koncept nové verze ukázal jako příliš přízemní. Pro další verzi návrhu jsme se rozhodli vložit další služby a možnosti. Víceméně i díky tomu přestal být původní návrh relevatní."

"Když si zwíře konečně ujasnil, co tam chce mít, bylo dodělání stránek otázkou jednoho dne včetně schválení a validace. Kdyby tak vždycky lidi věděli, co chtějí, šlo by všechno hladce," komentoval výslednou podobu eříwz.

O jmenovaných:
eříwz je grafické studio pracující výhradně pro společnost zwíře v tísni
zwíře je vydavatel weblogu zwire.bloguje.cz a současně virtuální osoba

* internetového deníčku

(Ostatní kecy) 15. října 2006, 18:22, Komentáře (13)

12.10.2006

The Beatles

Chytře vymyšleno, strejdo.

(Kulturní ozdravovna) 12. října 2006, 10:42, Komentáře (2)

OP story, dějství třetí

Zatím nejvíc času mi zabralo zařízení průkazky na MHD. Hodinové fronty jsem stát nechtěl a když jsem nakonec přišel na prodejní místo, byl jsem odkázán na centrálu Na Bojišti, protože mi musí vystavit duplikát průkazky, jinak bych si nemohl koupit kupon (který by mi mohli vydat jenom k předchozí průkazce). Ve výsledku jsem za jízdné až do vystavení průkazky zaplatil asi 500 korun (tedy hodnotu měsíční průkazky), a to jsem často jezdil načerno — někdy proto, že nejsem zvyklý si cvakat lístky, někdy jsem lístek prostě neměl.

V práci se mi líbí čím dál víc. Žádná nesmyslná buzerace, konečně rozumná diskuze jak co udělat. Poprvé ale přemýšlím nad dobou, kterou strávím v práci. Od devíti do jedné a od dvou do šesti je sice osm hodin, ale hlavně v šest už je pomalu večer (a 45 minut domů). Ano, ve středověku žádný volný čas vlastně neměli, nebyli svobodní a taky to nějak zvládli. Ve Francii zase pracují mnohem méně hodin týdně. Jenom se mi to tak honí hlavou bez nějakého řešení. Jakého taky, že. (A pak si člověk řekne, že bude pracovat doma nebo si založí firmu a pracuje mnohem víc :)

Zítra si konečně vyzvednu platební karty. Pak už jenom průkazka zdravotní pojištění, řidičák, VIP karta na taxi... Ve staré peněžence určitě ještě něco bylo, ale to už nedohledám.

Dosavadní náklady:
Dokladové fotografie: 120 kč
Ztráta OP: 100 kč
Zablokování platebních karet: 200 a 500 kč
Jízdné: 500 kč
Duplikát průkazky: 70 kč (kupon nepočítám, ten jsem stejně musel pořídit)
Nové platební karty: 400 a 0 kč
Pojištění karet: 300 a 320 a 320 kč
Zbytek v peněžence: 1200 kč (odhadem)
Celkem: 4050 kč (hm, to je třeba jedna letenka po Evropě)

Ne, že bych byl tak pedantský, abych hlídal výdaje (netuším třeba, kolik stojí mléko), ale zajímalo mě, na kolik ta "sranda" vyšla.

(Ostatní kecy) 12. října 2006, 0:02, Komentáře (3)

11.10.2006

Vy muži

Vlastně jsem na to přišel úplnou náhodou. Pořád jsem totiž nechápal, co mi tak vadí na jinak věcných a rozumných diskuzích. A při jedné jsem na to háhodou přišel. Vy chlapi!

V diskuzích docela zvládám přechody mezi "psychologií" a "sociologií", tedy příklady na jednotlivých lidech a zobecňování (i když nejsem tak pružný, abych to používal jako obranu). Muži jsou v průměru takoví, ženy takové. Nějak už tu většinu postihnout musíme.

Pak ovšem druhá strana začne s "my ženy" a "vy muži", a to je přesně to, co nesnáším. Že se někdo snaží mluvit za všechny ženy, to ještě zvládnu, i když si myslím, že to není správné. Většinou se bavím s výjimečnými ženami, které se skupinou "my ženy" nemají moc společného, takže mi zobecňování příliš nesedí, ale jsem chlap, takže proč se rozčilovat. Ale když někdo řekne "vy chlapi" místo "muži" berou mě z toho mory, jak by řekla moje babička.

Co je tak špatného na používání "terminologie", co je špatného na výrazu "muži"? Nevím. Ale ode dneška budu výraz "vy muži" brát jako urážku. Nepovažuji se za průměrného představitele muže, ani u nás, ani ve světě. Jsem to já se svým souborem vlastností, berte, nebo nechejte být.

(Hloubení) 11. října 2006, 12:00, Komentáře (4)

Nesvatá trojice

Do Hong Kongu jsem si s sebou vzal Dotkni se prachu od Johna Fanteho. V knize je oslavná předmluva Charlese Bukowskeho, kterého oslovila natolik, že ji považuje snad za nejdůležitější knihu svého života. Někoho by to mohlo varovat, jiného naopak potěšit, já si vždycky radši počkám na vlastní dojmy.

Prvních pár stránek docela zajímavý příběh, který však postupně ztrácí jakékoli kouzlo, ve mě dokonce vzbuzuje odpor. Namátkou otáčím pár stránek a zkouším číst, ale nejde to. Pokračuji se stále většími počty přeskočených stránek, až jsem na konci otrávený až zhnusený. Zbytek času věnuji radši hongkongské filmové produkci, která mi přijde objevnější.

Důvod, proč ještěrka Fanteho vypůjčila byl nový film se "šelmou" Hájeků. Evidentně platí, že málokdy se ze špatné předlohy dá udělat dobrý film.

Poloviční bratr byl z jiného těsta. Kniha začíná zlehka, ale postupně se na vás lepí jako pavučina, do které se zaplétáte, jste uvězněni příběhem a čím víc se snažíte odtrhnout, tím větší námahu musíte vynaložit. Nakonec dočtete téměř na jeden zátah a najednou je konec. I když předpokládáte, že k žádné katarzi nedojde, otevřený konec vás naplní pouze otázkami a vědomím, že historie se opakuje. Proč vlastně lidé mají tak slabou vůli překročit stín rodičů? Neopakovat jejcih chyby, ale snažit se překonat stíny minulosti...

Cortázara jsem měl rozečteného už před Polovičním bratrem, ale protože se musel brzo vrátit, přerušil jsem čtení v polovině. I když to je zrovna dost odvážné tvrzení, protože kniha nemá lineární rovinu příběhu, je to jakási hrad, dialog čtenáře a autora. Pro staromilce tvoří knihu 56 kapitol, které končí přibližně v polovině špalíku. To, co následuje, je jakýsi poznámkový aparát, na který se soustavně (téměř po každé kapitole) odskakuje.  Někdy ku prospěchu dalšího děje, většinou však jenom z autorova plezíru.

Zatímco "první polovina" (tedy první polovina pro poctivého čtenáře) kniha byla zábavná, informativní a i poznámky byly k něčemu, ke konci kniha úplně ztrácí glanc, přetváří se v bezduché blábolení, ke kterému jsou ještě zoufalejší poznámky. Dočítal jsem jenom kvůli uzavření příběhu, které je ovšem hodně slabé.

Nakonec jsem si nechal vypůjčit Věru Noskovou , kterou snad dnes dorazím. Zatím se moje pocity střídají téměř jako sinusoida...

(Kulturní ozdravovna) 11. října 2006, 10:00, Komentáře (0)

10.10.2006

One is silver

the other's...

gold

(Fotoblog) 10. října 2006, 21:39, Komentáře (0)

Normy

Poslední dobou je to stále dokola.

"Asi se budu rozvádět. Manžel mě bezmezně miluje, takže to asi bude husté."
"A tobě na něm vací co?"
"No, že mu už tři roky zahýbám."
"S kým?"
"Ježismárja, těch bylo, já to nepočítám."

Ne, takové chování mě nepřekvapuje, i když by mohlo. Ale žijeme ve zvláštním světě, což potvrdil můj sobotní rozhovor (před dvěma týdny tuším). "Já vlastně nikdy nebyl věrný. Ne déle než týden nebo měsíc." Asi je takové chování společensky akceptovatelné, ale já osobně s ním mám problém. Inspirujeme se v knihách a filmech nebo naopak vytváříme normy pro knihy a filmy? Zřejmě v tom bude oboustranná "inspirace". Ale stejně je to tak, že spousta lidí se tak chová, ale veřejně by se k takovému chování nikdy nepřiznala. Vytvářejí se mýty o nevěrných mužích a chudinkách ženách. Ale všimněte si, že erotické blogy píší většinou ženy (pouze na základě zkušenosti a googlu)...

V Kontraverzi jsme se shodli (navzdory , že muži to v dnešní době mají těžší. Žena může být hloupou pipinkou naprosto oddanou manželovi, drsnou rockerkou bez pravidel, soběstačnou manažerkou, chlapáckou maminou nebo cokoli mezi tím. Cokoli z toho je společensky akceptovatelné.

Od muže se naopak očekává zachování tradiční společenské role (technický typ, zajistitel rodiny), navíc musí být citlivý a pozorný, pomáhat v domácnosti a celkově mít některé typicky ženské vlastnosti. Očekává se od něj, že se přizpůsobí partnerce, ale muž nemůže mít výrazně ženské vlastnosti, protože by se stal terčem posměchu. Zatímco výrazně "mužská" žena je přijímána nadšeně, obráceně to nefunguje. Citlivý chlap sice má okruh obdivovatelek, ale většinově je vnímán jako změkčilý, zženštilý, tedy "buzerant".

(Ostatní kecy) 10. října 2006, 0:51, Komentáře (15)

Last few days

Moje tělo už nespaluje jako dříve. A taky se momentálně nehýbu jako dříve. Tak jsem si snížil energetický příjem a zvyšuju dávky pohybu, což hned dnes narazilo na počínající nachlazení. Merde.

(Ostatní kecy) 10. října 2006, 0:36, Komentáře (2)

7.10.2006

A Tale of Two People

Pokud mě život něco naučil, pak nesmyslnost věty Já už to nějak doklepu. V jakémkoliv věku a stavu. Já vím, že to byla provokace za moje názory (a čím diskuze začínala prozrazovat nebudu), ale smířený ve smyslu, jak píše goča, opravdu nejsem.

Na světě je tolik dobrého vína, proč se zdržovat pitím špatného (s výjimkou hodně dobré společnosti)?
Na světě je tolik dobré hudby, proč poslouchat špatnou?
Proč si kazit žaludek špatným jídlem jenom proto, že je ho hodně, to radši jíst méně, ale dobrého.
Proč se zdržovat ve špatné společnosti?
et cetera, et cetera...

Na čtvrteční party s bývalými kolegy se mi moc nechtělo, šel jsem hlavně kvůli Poletuše, která se vrátila po měsíci z "ostrova svobody", a kvůli huse, kterou jsme si objednali — celou. Nakonec z toho byla docela fajn akce, ze které jsem odcházel asi hodinu a půl (nejprve přede mnou přistálo čtvrté pivo, potom se našel jeden člověk, který navrhoval, že pojede se mnou a pak projevil příkladně slabou vůli a pokračoval dále). Míru čtyř piv jsem nakonec nepřekročill, i když stále víc mi vyhovuje pít třetinky — u dna půllitru už pivo není tak dobré.

Navíc mi opíjení pivem sedí míň a míň. Po vínu jsem svěží a veselý, po pivu otupělý a někdy až lítostivý.

Doma jsem našel sesušenkovanou ještěrku a naše stavy se sešly až při příběhu o dvou městech. Nemáme tak rychlou linku, jako někdo, takže čas sledování přijde až v pátek. Dostáváme očekávanou dávku vzrušení a záhad a příslib zajímavé série a jako dvě višně usínáme.

(Ostatní kecy) 7. října 2006, 19:33, Komentáře (7)

Můžu platit kartou

taky mluvíte ze spaní?

- Co?
- Co co?
- Něco jsi říkal.
- A co?
- Já nevím.
- A jo: Můžu platit kartou.
- Co?

(Výkřiky do větru) 7. října 2006, 11:29, Komentáře (3)

4.10.2006

skorovolební rozhovor

- uvidíme, co jim ta buzna vybojuje.
- neříkej mu buzna! je to šarmantní muž v nejlepších letech!
- ale já mluvil o buzkové :)

(Výkřiky do větru) 4. října 2006, 22:23, Komentáře (1)

* * *

Měl bych dát tu houbovou omáčku do lednice, pomyslel si těsně předtím, než upadnul do spánku. Když se ráno probudil, ještě stále ležela na stole.

(Výkřiky do větru) 4. října 2006, 20:43, Komentáře (4)

3.10.2006

OP, dějství druhé

Dnes ráno se objevil můj starý občanský průkaz a slevová karta Z u rodičů ve Vrbně v poštovní schránce, 300 kilometrů od místa nálezu. Na dopise nebyla známka, pouze byl přiložen krátký vzkaz, že oba doklady byly nalezeny na mostě Legií.

Nerozumím tomu. Někdo jede přes celou republiku a jenom hodí doklady do schránky? Někdo je zřejmě odhodil jako nepotřebné, tak proč se nálezce tak bál? 

(Ostatní kecy) 3. října 2006, 23:22, Komentáře (5)

Agrese - výpisky z četby

agrese = aggredi (lat.) = ad gredi = kráčet, přibližovat se k někomu, vejít s ním ve styk
(aneb i v divných knihách lze najít zajímavé myšlenky)

(Hloubení) 3. října 2006, 23:21, Komentáře (4)

OP story, dějství první

Někdy to vypadá, že bych si měl založit novou rubriku na trampoty s úřady. Některé příhody jsou úsměvné, jiné spíše naopak.

Scéna 1: policejní stanice (čtvrtek 28. 9. - svátek)
"Dobrý den, přišel jsem nahlásit ztrátu občanského průkazu. Ztratil jsem peněženku, ve které jsem měl skoro všechny doklady."
"Vzhledem k tomu, že evidence občanských průkazů přešla na městské úřady, my toho s vámi moc neuděláme. Můžeme tady s vámi sepsat, že došlo ke ztrátě dokladů, kdyby je chtěl třeba někdo zneužít, ale to je tak všechno."
Následně jsme sepsali, že v peněžence byl občanský průkaz, řidičský průkaz a novinářský průkaz. Že mě nový řidičský průkaz čeká už přes půl roku na dopravní policii v Bruntále jsem zamlčel. 

Scéna 2: Česká spořitelna (pátek 30. 9.)
"Dobrý den, povedlo se mi ztratit doklady a karty, takže bych potřeboval převést si sem domovskou pobočku a požádat o nové karty," povídal jsem paní ve Spořce a podával jí platný cestovní pas.
"Já vás bohužel zklamu, ale bez občanského průkazu nebo bez nahrazujícího dokladu s vaším účtem nic neuděláte. Potřebujete doklad, který potvrdí adresu trvalého pobytu, což pas není."
"Takže si ani nevyberu peníze?"
"Ne. Zajděte na policii, kde vám vydají potvrzení o ztrátě dokladů."
"Policie mi nic takového nevydá, protože už to nedělají."
"Ale ano. Běžte na policii a tam vám vydají potvrzení." Sice jsem tomu nevěřil, ale za pokus to stálo.

Scéna 3: policejní stanice (stejná) (pátek 30. 9. o pár minut později)
"Dobrý den, já bych potřeboval potvrzení o ztrátě občanského průkazu. Včera jsem to tady byl nahlásit."
"Tak to nevím, co jste tady nahlašoval, ale my nic takového neděláme."
"Ale ano, včera se mnou vaši kolegové sepsali, že jsem ztratil doklady, kdyby náhodou došlo ke zneužití."
"To ano, to s vámi sepíšou. Ale náhradní doklad vám nevydáme, na to nemáme pravomoci. Kdyby vám doklady ukradli, potom bychom vám vydali náhradní občanský průkaz, ale když jste ho ztratil, musíte na obecní úřad." povídá policista. "Příslušný městský úřad je..." dívá se na nástěnku "na Jílovské a dnes mají otevřeno..." opět pohled na nástěnku "nemají."  

Mezihra
Neúprosná logika, že bez peněz si nevyřídím nové doklady a bez nových dokladů se nedostanu ke svému účtu se mi líbí, přijde mi jako pilíř absurdního dramatu. Společnost automaticky počítá, že člověk má rodinu a přátele, kteří mu nějaké ty peníze půjčí  

Scéna 4: Úřad městské části Praha 7 (2. 10. — je to nejblíž z práce, kdyby vás to zajímalo)
"Potřeboval bych nový občanský průkaz, protože se mi povedlo ho ztratit."
"Byl jste s tím na policii?"
"Byl."
"A dostal jste od nich nějaký doklad?"
"Nedostal. Říkali, že mi žádný doklad nemůžou dát, ale zapsali si, že jsem ztratil doklady."
"To je jako byste tam nebyl." řekla úřednice a přistrčila mi formulář o ztrátě občanského průkazu. Potom už stačil pouze cestovní pas a rodný list, který jsem si moudře vzal u rodičů.
Budova úřadu je sice strašně depresivní, připomíná mi typický komunistický barák, ale úřednice je kupodivu velice příjemná a rychlá. "Pro nový průkaz se stavte tak za šest týdnů." Klasika. Z Prahy pošlou žádost do Bruntálu, tam ji zaevidují a pošlou do Prahy na naskenování a vyrobení. Hotový doklad pošlou do Bruntálu, odkud jej pošlou zpátky do Prahy.  

Dosavadní náklady:
Dokladové fotografie: 120 kč
Ztráta OP: 100 kč
Zablokování platebních karet: 200 a 500 kč

(Ostatní kecy) 3. října 2006, 8:37, Komentáře (1)

První den v práci

Koukám, že už bude šest a měl bych jít domů. Hm... 

Zmatení času

(Fotoblog) 3. října 2006, 0:46, Komentáře (6)

Zpátky v červeném

 

na úvod

<$BlogMotto$>

 

O autorovi

 

----------

témata

Kulturní ozdravovna
Ostatní kecy
Fotoblog
Veršovánky
Links und rechts
Výkřiky do větru
Cestování
Z domu a bytu
Hloubení
Recepty

 

----------

žiju i jinak

www.flickr.com
This is a Flickr badge showing public photos from zwire. Make your own badge here.

zwire's Profile Page

[title]

 

četl jsem a čtu

 

----------

kudy kam

// adbar / anjin-san / bsk / draculka / džouns / edgar / e*v / e-rasi / gotcha / chinin / chloé / jmf / keny / léna / lia / liefhebber / maler / / mechanik / nau / paželv / smilla / (sf) / trittico / tworbo / vím kdo / vlna

// týna

// sonia

 

----------

archivy

srpen 2007
červenec 2007
červen 2007
květen 2007
duben 2007
březen 2007
únor 2007
leden 2007
prosinec 2006
listopad 2006
říjen 2006
září 2006
srpen 2006
červenec 2006
červen 2006
květen 2006
duben 2006
březen 2006
únor 2006
leden 2006
prosinec 2005
listopad 2005
říjen 2005
září 2005
srpen 2005
červenec 2005
červen 2005
květen 2005
duben 2005
březen 2005
únor 2005
leden 2005
prosinec 2004

 

----------

různé

vzkaz

mail

icq 15564746

hodnocení

rss

rss komentáře

Counter

[CNW:Counter]

bloguje.cz