Nenáhodou jsme s Íf vypadli z práce stejně a jeli domů. Proti svému zvyku nevystoupila na "Mládežnické", ale na Budějárně.

"Máš čas? Nezajdeme na kafe?" povídá, když nemůžeme přestat klábosit. Mě je někdy potřeba kopnout. A někdy ne.

Sedíme a klábosíme. O partnerech, životě a práci.

"Nejhorší je, že mám pocit, že nikam nepatřím. Patřím tak trochu všude, ale nikde se necítím úplně v pohodě." Je vlastně jedno, kdo tuto větu řekl. Přikyvujeme oba.

Kafe a cigára. Moje kafe a její cigára.

Nakonec jsme šli do Deblity nakoupit a já ji doprovodil domů, protože mi právě ujel autobus. "Tam, jak se svítí, bydlím. Vypadá to, že Koš na mě čeká," loučí se Íf. (Koš je vizuálně takové větší a starší provedení Kosheeho :)

Poslední dobou je to jako přes kopírák. Sedíme většinou ve dvou a já poslouchám. Někdy si říkám, že vlastně žádné problémy nemám. Možná je to taky tím, že už jsem si spoustou věcí prošel dříve a teď je řešit nemusím.

Moje kafe a její cigára.

Tak mě napadá, že by to někdo mohl zfilmovat...