Tento týden je náročný. A ještě bude. Když jdeme o půl jedné spát, snažím se spát rychle, protože v sedm vstávám. Myšlenky se mi rozbíhají na všechny strany a po chvíli mi dochází, že jsem na podvečerní tiskovce přiživil dvěmi kávami tu jednu z rána. Jedna káva večer na mě nepůsobí, ale dvě evidentně ano.

Kolem páté se chvilkově proberu, zkontroluju čas na mobilu a upadám zpátky do neklidného spánku, který v sedm prořízne zvuk Manic Monday. Vybalím věci z batohu a zkouším je přendat do tašky. Když zjistím, že s notebookem se tam věci nevejdou, přendám je zpátky do batohu a s dvěma batohy vyrážím na ranní squash.

Anjin téměř netypicky přijde včas, ač toho naspal méně než já. Na kurtu se z počátku plácám a začal bych se vymlouvat na špatný grip rakety, kdyby se to pomalu neobrátilo. Opět si slibuji, že večer udělám nový grip, který nebude klouzat a bude masivnější a tuším, že to opět neudělám

Ve Fusion Café probíráme projekty a pijeme skvělé capucino. Příjemná chvilka klidu uprostřed rušného dne, ale snad jich bude víc. Rozloučíme se a slibujeme si, že příští středu jdeme znovu a oba doufáme, že to příští týden skutečně vyjde. Projdu zahradami na Národní a odtud do Louvru na tiskovku OKI. Konečně vtipně vymyšlená prezentace, který není odpíchnutá od nových výrobků, ale od marketingového průzkumu. Myslím, že přítomní novináři jim budou zobat z ruky.

Zastavím se jenom chvíli, protože už mám domluvenou další schůzku s Číňany, konkrétně zástupcem firmy ZTE a jeho tiskovým, který zdrhul z PR mmd, které dělá OKI. Zorientovat se v PR je možné jenom v jednom okamžiku — lidé jsou tam víc v pohybu než novináři. Pán ze ZTE je příjemný a vtipný, má manželku Číňanku, akademickou malířku a syna vydavatele. Silně ambiciózní rodina.

Druhou tiskovu vzdávám. Já myslel, že v PR už jsou tak protřelí, že tiskovky neplánují přes sebe, ale asi to není úplně samozřejmé. Asi budu za lidma do A. někdy muset osobně. 

V práci se ohřeju a něco málo udělám, když se dozvím, že místo dvou stránek budu mít jednu. Jindy by mě to potěšilo, ale když mám nachystané dvoustránkové téma, tak moc ne. Bleskově přeplánuji téma na září, autorovi kraťasu oznámím, že z něj uděláme hlavní téma. Přidá se trochu písmenek, vyrobí anketa a nikoho to moc bolet nebude.

Ještě rozešlu anketní otázku kamarádům a pádím na Letnou na redakční radu. Téma máme víceméně vymyšlené, tak doplánujeme drobné články a věnujeme se hlavní činnosti. Do postele padám zbitý.