Divný týden. Poslední koncert Skřehule, na kterém lehce vykalený Fiksu zpíval jako bůh (to nemůžeš tak zpívat pokaždé, pičo?). Potom nějaké to divadlo (v pondělí mladých sedmnáct, ve čtvrtek otrocké Půldruhé hodiny zpoždění ve Švanďáku a v pátek Topol Na zábradlí, při kterém jsem usínal a nakonec jsme odešli v polovině). Ne, že bych se netěšil na víkend.

Ale nebylo nám moc dopřáno. V sobotu ráno detektivní pátrání po kočce Lysil, která odjela do Ostravy aniž počkala, jestli se její zvíře vrátí. Další story má význam zřejmě pouze pro držitele koček nebo jak se to říká. Pro ostatní půjde pro totálně nudný příběh bez zvláštního významu. Nebo také příběh Kterakt se Rozárka příčinou zlých lidí ztratila.

Vypátrat, že kočka ve druhém patře přelezla okapovou rýnou do druhé poloviny dvojdomku a nakonec skončila v cizí posteli bylo poměrně snadné. Dovolat se majitelů bytu bylo už trochu obtížnější, ale nakonec nám majitelka potvrdila, že kočka tam skutečně vešla, ale ji nenapadlo nic jiného, než ji hodit na zahradu. Inu kočka se do druhého patra dostane snadno...

Tím jsme pátrání uzavřeli a jeli domů s mezizastávkou v Pivovarském domě na borůvkové a višňové pivo a oběd. Doma dvě hodiny spánku a telefonát, že kočka byla spatřena. Před odjezdem se nám podařilo rozvěsit letáčky a ač jsme nedoufali, během chvilky jsme dostali dva(!) tipy.

Problém byl, že lidé volali majitelce do Ostravy, která nám to následně tlumočila. Po druhé oznámené stopě jsme vyrazili na druhou výpravu — z Nuslí do Dejvic na Pernikářku. Tentorkát taxíkem, což bylo ještě zpestřené tím, že začlo pršet. Nicméně stopa byla falešná (ještě mohla být vychladlá, což se ukázalo, že nebyla). 

Potom jsme jeli rovnou k Národnímu muzeu na Mamuty, což nás zklamalo hned několikrát. Zaprvé množství lidí (poučení pro příště, nemáme to zapotřebí, nemáme, nemáme — zvlášť, když máme muzea zdarma), zadruhé kvalitou výstavy, která je sice o něco lepší než průměrné výstavy u nás, ale žádná velká sláva to stejně není. Ale musím uznat, že pravěcí rytci byli docela machři.

Pokusy navštívtit další muzea a galerie jsme vzdali, protože délka front nás totálně odradila.  Místo toho jsme vyrazili na krátkou procházku zakončenou v Louvru , kde mají jahodové dny (a nekuřáckou sekci). Studená jahodová polévka s tvarohovými nočky je výborná a jahody marinované v medovém balsamicu se šlehaným mascarpone jsou opravdu famózní.

Dnešní nudný den, ve kteérm jsem četl Jonathana Strange, zkoušel na Mac OS X nainstalovat Internet Explorer 6 (částečně úspěšně) jsme zpestřili návštěvou vystoupení Něžný bagr.

Bohužel jsme nestihli dát avizo, protože tohle jedinečné představení opravdu stojí za to. Jde o milostný tanec člověka s bagrem na klasickou hudbu. Když vidíte, jak se tanečník mazlí s radlicí rypadla a jak jej naopak bagr něžně nabírá a téměř laská, přijde vám to až dojemné. Škoda, že tohle představení na Pražském Quadrienale už se nebude opakovat.

Další akce na Výtoni, kdy mladý umělec snímal zvuk vlaku, převáděl ho na MIDI a podle charakteru později moduloval Smetanovu Vltavu. Experimentálně dobré, pěkné zpestření oficiálního programu, ale jinak nic objevného. 

A doma zpráva, že Lysil se vrátila a kočku našla u sousedů na zahradě schovanou pod keřem, že ani na volání nevylezla. Inu městské kočky. Inu kočičí příběh — kdo nemá, nepochopí. 

zapomněl jsi napsat, že to původně byla moje kočka, proto ta odpovědnost. A \"Louvre\" je nakonec taky muzeum ne? :-)

:)

Doufam, ze ty jahodove dny tam jeste porad plati, protoze jahody marinované v medovém balsamicu se šlehaným mascarpone zneji jako bozska mana :)

kulida: platí,ještě týden až 10 dní. Ptala jsem se číšníka, protože ještě chceme zkusit jahody s mátou. Ty s balsamicem jsou ale naproto famózní, ty nepromeškej!

My jsme byli na Topolovi a Zábradlí už ve čtvrtek a odchodu v polovině jsem zabránil, jednak když už jsme si to zaplatili, jednak pro důkladné poučení (a fakt je, že první dějství se vyznačovalo relativně vzestupnou tendencí). Bohužel písničky, které na tom byly jediné dobré, se nejely naostro kvůli nějaké indispozici. No, jsem zvědavý na recenze.

a druhá půlka? Písničky docela zajímavé, jenom nevím, proč to bylo 50.(60?), 80. a 90. Je pravda, že já jsem odchodu taky málem zabránil, ale fakt jsem ve druhé řadě usínal a to nebylo dobré. Při čtení je prý hra mnohem dynamičtější...

se ti povedly, kdo nebyl, jistě zalituje. Sice jsem doufal, že přijde sequel \"Krutý bagr\", ale i tak to stálo za to.

Také většinou neodcházím v polovině, neb jsem otrlý, ikdyž většinou neplatící divák. Ale to, co předváděli, se tak neshodovalo s mou představou hry, která se mi na přečtení líbila a když už je člověk na čtvrtém divadle v řadě, tak si luxus opustit sál dopřeje. Recenzent to dle mého trefil přesně, ale ještě chvíli si recenze na publikování počká...

jahodová polévka byla skvělá, na jahodách marinovaných v medovém balsamicu nebyla ani stopa po medovém balsamicu, ale mascarpone bylo vynikající. 85% :)

My jsme tedy medové balsamico měli, tím jsem si jistá, ale třeba už to kuchař fláká. Zza to jsme prožili zklamání nad jahodami s mátou a jogurtovou zmrzlinou - dobré, ale nic zvláštního.