Modrá mešita po ránu je krásně osvětlená a bohatě vyzdobená. Návštěvníci smí pouze do zadní části, střed a část u kazatelny jsou vyhrazeny pouze věřícím.

Čtvrť Kadıköy (čti kadeköy — ı je anglické nezvučné e, ö se čte jako v němčině) v asijské části Istanbulu je zatím nejevropštější částí města. V jejich uličkách si klidně můžete připadat, že jste v nějakém jiném evropském městě. Po pár hodinách na nás padá hüzün (nostalgie) po starém městě, které je méně učesané, místy konzervativnější, ale mnohem mnohem sypmatičtější.

Po návštěvě majestátní Aya Sofia míříme opět na Grand Bazar, kde jsme tentokrát úspěšnější. Typicky neturecký fez sice stojí stále 10 lir, ale šátek už srážíme z 20 na 12, a po tomto zahřívacím kole jdeme kupovat pashminové šátky. Původně chceme sice koupit jeden, ale u dvou se lépe snižuje cena a třetí k tomu... Nakonec je cena na polovině původní, což není špatný výkon. Škoda, že už nic kupovat nechceme, tedy nic, o čem by se dalo smlouvat.