"Proč mluvíš tak vysokým hláskem, Alfréde?" zeptala se ho ve snu maminka.

Ve skutečnosti to se sexualitou Alfreda Jarryho nebylo tak jednoduché. Ač se ví o jeho přinejmenším přátelství s Rachildou, ženou Alfreda Valetta, ředitele časopisu Mercure de France, ve skutečnosti až kniha Nadsamec, absurdní groteska o nadlidských výkonech, ukazuje, že Jarry o sexu alespoň přemýšlel.

Nadsamec Jarry v ypsilonce je kombinace dramatizace Nadsamce s vybranými pasážemi z autorova života. Ve hře se střídají absurdní pasáže s realitou, útržky z autorova života přicházejí v různém pořadí, takže až nakonec se hra poskládá do přibližného útvaru a vy nad ní můžete přemýšlet. Kvalita je hodně kolísavá a pro mě byl hodně špatný začátek, kabaretně-patafyzický úvod, který působí značně křečovitě.

Pro lidi neposkvrněné informacemi o autorově životě (ale o Králi Ubu snad slyšel každý, ne?) nebude podívaná taková. Hra je plná narážek na autorův život a tvůrci často citují i odjinud (hudební pasáže). Mimo jiné se dozvíte například to, že Král Ubu sice šokoval francouzské publikum, ale nebylo to sprostými slovy na jevišti, jak se často traduje.

Nadsamec Jarry je vhodný minimálně k zamyšlení. A nebo jako záminka dát si absint.