Jeden ze dvou movie kanálů na hotelové televizi měl anglické titulky (tedy s lehce podivnou angličinou, pokud můžu já posoudit :), takže mezi půlnocí a druhou hodinou mi přišlo docela zábavné sledovat místní produkci.

Každý den byl minimálně jeden film o duších. Druhým velice populárním tématem je samozřejmě kung-fu, takže občas přišla na řadu duchařský kung-fu film. Například ten o dvou policajtech ze speciálního oddělení hongkongské policie 2002. Nebo taky spousta jiných, protože v rostoucím městě je duchů spousta.

Vsuvka: Stále lepší než sledovat v letadle Šifru. Na tenhle film bych nešel do kina a měl bych ho asi problém zhlédnout kdekoli, v letadle se při něm dalo usínat (mám pocit, že do jídla na dálkových letech dávají uspávadla, protože po jídle jsem vždycky spolehlivě usnul). Konečně tedy nemusím vycházet z dojmologie a můžu s klidným svědomím prohlásit, že Šifra mistra Leonarda je špatný film a pokud je kniha podobná, musí být špatná taky.

Hong Kong se rozkládá na území asi 1100 km², což je asi 2,5 krát víc než Praha. Ale 40 % území tvoří přírodní parky, takže ve výsledku na území asi 1,5x větším než Praha žije 10x víc lidí. Ale bůhví jak to je, protože spočítat místní populaci musí být náročné.

Jak je to se jmény už jsem psal v komentářích, tak snad jenom pro ty, co komenáře nečtou. Na střední škole si každý student zvolí anglické jméno (nebo mu jej přidělí učitelka). Dříve se používala klasická jména, dnes jsou v módě spíše různé speciality, například Xenophon, Ernesto, Piggy, Money, Funny... Uvidíme, třeba si časem my budeme vybírat čínská křestní jména, aby si nás číňani pamatovali. Ahoj půlnoční bouře, já jsem papírový drak ;)

Čínští taxikáři jsou většinou ve věku našich otců. Prakticky to znamená jediné: nedomluvíte se s nimi. Ideální je nosit kartičky se jménem hotelu nebo místa, kam chcete dopravit. I takový Hotel Panda se čínsky řekne úplně jinak — ke konci už jsem si zapamatoval sled zvuků, ale jenom pro poslech, napsat bych to zpětně nedokázal.