Tak šup, seberte vizitku, natáhněte bílou lajnu a ať to sviští. Teprve pak budete mít z knihy řádnej vodvaz. Prostě Dorota je kurva dobrá pisarka, která píše jako ňáký Bůh v sukních, tedy kdyby byl nějaký extra bílý Bůh, věčně sjetý vod fetu.

Silnej, to jako hlavní hrdina, je příklad hustýho týpka, dresaře, který se nezastaví před ničím. Musí vojet každou kundu, ale když jako cejtí, že to jako nepude, tak rači vycouvá. Nula bodov, game over, hodí zpátečku.

Na pozadí se vodehrává pomyslnej boj našinců, to jako poláků, s rusákama, který se tady děsně roztahujou, šmelej a skupujou tuhle zem. Je to fakt krutý život, furt bejt ve střehu jestli vás jako nebudou považovat za ňákýho přisluhovače rusáků nebo nedej bože rusáci za poslkýho vlastence, pak vám neprodaj ani psaníčko, žádný matroš a vy utřete nos. Vlastně neutřete, bo se vám do něj nic nedostane. A pak můžete skončit v balnice jako Silnej, ale ten tam skončil spíš, protože si moc dopřával. Samý psaníčka, ale písmenka žádný.

Červená a bílá je takový mix mezi Feťákem, Mechanickým pomerančem a Odyseem — z Feťáka si bere téma a bóžový popisy, z Mechanickýho pomeranče jazyk a svět týnejdžrů a z Odysea volnej jazyk. I když ten by se stopro dal najít i jinde...

Akorát je to ke konci moc dlouhý , už se to moc vopakuje, počáteční okouzlení z něčeho novýho postupně vyprchá a člověk je nasycenej všeho, jenom si snaží užívat toho tripu. Něco jako Strach a hnus v LA, ale tak veselý to není.

Tož teď nezbývá než čekat, jestli se Maslovská pochlapí a napíše další knihu (vlastně ji napsala, tak ji přeložit). Tuhle napsala před maturou a je to sakra poznat. Teda ne jako že by to bylo jednoduchý nebo blbý. Ale je tam spousta narážek a odkazů, člověk aby se z toho neposral.

Takže pokud nepotřebujete lehké čtení, je Červená a bílá gut.

Dorota Masłovská — Červená a bílá
Wojna polsko-ruska pod flagą biało-czerwoną
Warszawa 2003
přeložila Barbora Gregorová
ilustrace Krysztof Ostrowski
Euromedia Group — Odeo, Praha 2004
vydání první
203 stran

Odkazy:
iliteratura
kosmas

No já jsem to nepřečetl celé, protože to byla celkem nuda:( Studuju v Polsku, tak tu realitu znám a Dorota si ani nevymýšlela i když ty některé hlášky jsou husté:) Ale jinak nic moc!

mě to taky nebavilo, počítám že jsem ji ani nedočetla, ale dovolila bych si ti v první části opravit koncovky (pořádnEJ a ňákEJ) do úplného nespisovna; je vidět, že tvá pražská domestikace ještě není zcela dokončena ;))

já to teda dochroustala, ale ta osoba (autorka) na mě působí poměrně nesympaticky, už pro její zařazení se mezi postavy v knize.