Tolik psychické bolesti už jsem dlouho necítil. Jen párkrát to bylo horší. Potřeboval jsem společnost někoho, kdo by mi aspoň trochu předal. Ale jako obvykle, v takových chvílích nikdo takový v okolí není.

Když jsem vypadnul nečekaně brzo z práce, pustil jsem se rovnou pěšky přes most. Tam mě napadlo, že čajovna na Palačáku by mohlo být dobré místo, kde se sice občas scházejí pseudospiritální blázni, ale na druhou stranu volné energie tam určitě spousta bude.

Trochu mě mrzelo, že v tom největším dešti jsem nemohl jít pochytat pár kapek, ale nakonec i na to došlo, protože jsem vyrazil (opět pěšky) na Piráty (pěkná oddechová podívaná do kina). Když jsem měl tak ještě čtvrt hodiny času, chtěl jsem si koupit nůž, ale Victorinox Nomad nikde neměli. Tak příště nebo jinde.

Zítra asi vyrazím do přírody, kde jsem ještě nikde nebyl. Koupím mapu a někde u Františkových Lázní snad nějaké lesy budou. Ale jak se tak dívám, tak Šibík končí už v sobotu, tak to možná přehodnotím. A v neděli se nám (podruhé) žení Filozof...

PS: Ráno jsem byl běhat.