Když se spojí „genialita“ autora s kvalitami překladatele, vznikne neobvyklé dílko. Je vidět, že stačí napsat pár špatných knih a ignorovat fakta a hned je svět veselejší a šrajtofle bohatší...
Digitální pevnost je kniha postavená na chybných faktech a falešných předpokladech. Díky tomu je odborníkovi již po pár stránkách jasné, že čte naprostý blábol, který má se skutečností asi tolik společného jako má sex ve veřejném domě společného s láskou. Několik vypečených pasáží najdete v citacích na konci příspěvku, jinak bych rád okomentoval několik autorských klišé, uvedených v textu:
Ale budiž. Dáme si spolu s autorem ruce před oči a budeme ignorovat fakta. Měl by nám zbýt příběh a postavy.
Představte si nejklišovitější filmový thriller, ve kterém se všechny postavy chovají proti zásadám a pravidlům, pohybují se po scéně jako loutky a mluvící nejprofláklejšími větami. K tomu přidejte omáčku jak vystřiženou z červené knihovny (Z otvoru ozářeného červeným nouzovým osvětlením se vyvalil oblak páry.) a pořádně zamíchejte. Vezměte opici, nalejte ji všechny poučky do hlavy, posaďte ji ke klávesnici počítače a čekejte, co vypadne. Pokud myslíte, že nemůže vypadnout nic zvlášť dobrého, máte pravdu.
Hlavní hrdinové Digitální pevnosti se chovají proti všem zásadám zdravého rozumu, v NSA jsou zaměstnaní jenom nonkonformní lidé, kteří se vyžívají v porušování pravidel (protože vedou k dobru) a vy jako čtenáři máte neustále pocit, že vámi někdo manipuluje. Špatně manipuluje.
Na konci knihy už pouze přemýšlíte, kdy celá ta „trapárna“ skončí a jaká bude vlastně pointa. No jo, svatba. Co se dá čekat jiného...
Pár citátů:
Naplnění tohoto hesla si vyžádalo pět let, půl milionu normohodin a 1,9 miliardy dolarů. Pak byl ručně připájen poslední ze tří milionů procesorů o velikosti poštovní známky, dokončily se poslední úpravy interního naprogramování a byl zavařen kermamický kryt. TANSLTR byl na světě.
(s. 34)
Pozn.: Ručně se dnes nepájí ani na zakázku dělaná zařízení — vše se dělá strojově.
Současná stimulace ... by vytvořila tak silné magnetické pole, že by to vymazalo všechna magnetická média burzy — pevné disky počítačů, záložní CD-ROMy, magnetické pásky a dokonce i diskety.
(s. 53)
Pozn.: CD-ROM není magnetické médium, nedá se magneticky smazat!!!
Databanka bla chráněna třístupňovým relé a několikastupňovým záložním systémem.
(s. 194)
Zabezpečení pomocí relé? Proč jako?
V podzemí se nachází freonové chlazení hlavního počítače:
Ještě jednou se ohlédl, přidřepl a zabral. Panel sice nebyl větší než metr čtvereční, ale těžký byl pořádně. Když ho Chartruian konečně otevřel, zavrávoral. Do obličeje ho okamžitě udeřil závan horkého vzduchu. Přinesl s sebou ostrý zápach freonů z chladicího systému. Z otvoru ozářeného červeným nouzovým osvětlením se vyvalil oblak páry. ... Vypadal spíš jako brána do pekla než služební vchod k obsluze počítače.
(s. 211)
No nevím, ale v 90. letech 20. století je konstrukce počítačů již hodně jiná.
V uzavřeném prostoru bez chlazení by teplo uvolňované třemi miliony procesorů dosáhlo velice záhy nebezpečných hodnot a mohlo by dojít dokonce i ke vznícení silikonových čipů, což by způsobilo tavení spojů.
(s. 232)
Pozn.: Když se spojí debilita autora s neznalostí překladatele, vytvoří se smrtící kombinace. V počítači jsou samozřejmě křemíkové čipy!
Jabba ležel na zádech zpola zasunutý do útrob rozebraného serveru. V ústech svíral tužkovou svítilnu, v ruce měl pájku a na břiše rozložený obrovský výkres. Právě skončil s upevňováním nové sady děličů napětí na porouchanou základní desku, když mu zacvrlikal mobilní telefon.
(s. 236)
Už chybí jenom programování pomocí přepojování drátů v mřížce a klišé bude úplné.
Technici se objímali a nadšením vyhazovali do vzduchu výstupy z tiskáren.
(s. 434)
Pozn.: Doufám, že to jsou pořádné sjetiny na traktorovém papíře, jinak se to nepočítá!
V základně sila se právě vznítily titanové a stronciové procesory TRANSLTRu.
...
Oheň ženoucí se vzhůru napříč třemi miliony silikonových čipů vydává jedinečný zvuk.
(s. 373)
Pozn.: Autor možná ví víc o experimentech s jiným substrátem polovodičů. V mé realitě se používá křemík a opět se uvažuje o galiu. Titan mi připadá jako kov, ale možná se pletu.
Jedinečný zvuk při hoření silikonu má něco společného s mečením? Tak nic, jenom taková asociace...
Dan Brown – Digitální pevnost
Digital Fortress, St. Martin's Press, New York 1998
přeložil Pavel Kaas
Metafora, Praha 2005
1. vydání
440 stran
(Kulturní ozdravovna) 23. září 2005, 23:11, Komentáře (8)
Zpátky v červeném

<$BlogMotto$>

Kulturní ozdravovna
Ostatní kecy
Fotoblog
Veršovánky
Links und rechts
Výkřiky do větru
Cestování
Z domu a bytu
Hloubení
Recepty


// adbar / anjin-san / bsk / draculka / džouns / edgar / e*v / e-rasi / gotcha / chinin / chloé / jmf / keny / léna / lia / liefhebber / maler / mČ / mechanik / nau / paželv / smilla / (sf) / trittico / tworbo / vím kdo / vlna
// týna
// sonia

srpen 2007
červenec 2007
červen 2007
květen 2007
duben 2007
březen 2007
únor 2007
leden 2007
prosinec 2006
listopad 2006
říjen 2006
září 2006
srpen 2006
červenec 2006
červen 2006
květen 2006
duben 2006
březen 2006
únor 2006
leden 2006
prosinec 2005
listopad 2005
říjen 2005
září 2005
srpen 2005
červenec 2005
červen 2005
květen 2005
duben 2005
březen 2005
únor 2005
leden 2005
prosinec 2004

icq 15564746 